Aplikovaná matematika zvítězila ve Visegrádské čtyřce

Cena za celkové vědecké výsledky, kterou uděluje The Visegrad group of Academies, letos putovala na MFF UK do rukou RNDr. Ivety Hnětynkové, Ph.D. V rozhovoru dr. Hnětynková přibližuje oblast matematiky, které se věnuje, a další aspekty výzkumu.

The Visegrad group of Academies se zabývá spoluprací a koordinací v oblasti vědy na úrovni zemí Visegrádské čtyřky a v rámci Evropské unie. Věnuje se také možnostem financování vědy, efektivitě výzkumu a jeho oceňování. Každoročně uděluje cenu Young Researcher Award, kterou získává vždy jeden vědec za jednu členskou zemi. Letos cenu obdržela dr. Iveta Hnětynková.

Dr. Hnětynková, aktuálně působící na Katedře numerické matematiky MFF UK, se zabývá především numerickou matematikou. Cenu Young Researcher Award 2014 v oblasti Aplikovaná matematika získala za dosavadní vědeckou práci. V rozhovoru dr. Hnětynková přibližuje svůj výzkum a hovoří také o velmi aktuálním tématu žen ve vědě.

Kdy jste se začala o matematiku zajímat? Co vzbudilo Váš zájem o matematiku jako o vědu?

Matematika mě bavila snad vždycky. Silný impuls mi určitě dala přísná, ale přitom úžasná paní učitelka matematiky na gymnáziu – absolventka Matfyzu. Takových středoškolských učitelů by mělo být víc.

Co jste konkrétně na přístupu Vaší vyučující ocenila?

Zejména individuální přístup, například nabídka náročnějších příkladů silnějším studentům, zatímco se paní učitelka věnovala ostatním. Při výkladu se také snažila všechny motivovat a vysvětlit smysl. Netrvala na používání předložených postupů, jiné nápady byly vítány. To považuji za naprosto zásadní. Matematika má rozvíjet samostatné myšlení, ne předkládat seznam fixních postupů, které se studenti učí nazpaměť, aniž by jim rozuměli.

Zvažovala jste i jiné školy, nebo jste ihned po gymnáziu zvolila aplikovanou matematiku na Matfyzu?

Vždy mě zajímaly přírodní vědy. Původně jsem chtěla studovat anorganickou chemii. Rozhodnutí jít na Matfyz přišlo na poslední chvíli v závěrečném ročníku gymnázia. Své okolí (i sebe) jsem tím dost překvapila.

Co bylo tím impulzem, díky kterému jste se nakonec pro Matfyz rozhodla?

Těch vlivů bylo více. Svoji roli měla určitě i návštěva Dne otevřených dveří na Matfyzu, kam mě vytáhl můj tehdejší spolužák, který mimochodem dnes na Matfyzu také působí.

V minulosti jste za svoji práci získala již tři ocenění. Letos k nim přibylo čtvrté, „Young Reseacher Award 2014“. Za co jste ocenění dostala?

Jedná se o ocenění pro mladé vědce do 35 let ze zemí Visegrádské čtyřky za celkové vědecké výsledky. Uděluje je The Visegrad group of Academies sdružující Akademie věd v Čechách, Polsku, Maďarsku a Slovensku. Letos poprvé bylo toto ocenění udělováno v oblasti Aplikovaná matematika.

Cena se uděluje za dosavadní vědecké výsledky. Soustředíte se na jednu vybranou oblast matematiky, nebo má Váš výzkum širší záběr?

Věnuji se zejména základnímu výzkumu v oblasti numerické matematiky nebo, chcete-li, vědecko-technických výpočtů. Konkrétně se zabývám analýzou a iteračním řešením soustav lineárních algebraických rovnic, aproximačních problémů a inverzních úloh. Potřeba řešit takovéto problémy se objevuje v nepřeberném množství reálných aplikací.

Aktuálně se zabýváte výzkumem pro společnost Preciosa, a. s. K čemu potřebuje výrobce křišťálového skla a bižuterie práci matematika?

V projektu, který jsme spolu s doktorandkou Marií Kubínovou pro firmu Preciosa, a. s. zahájili v letošním roce, se podílíme na vývoji softwaru pro zařízení umožňující detekci vad ve vyprodukovaných bižuterních kamenech. Zde se uplatňuje řada matematických metod pro zpracování obrazové informace.

Nedávno vyšla zpráva o tom, že Fieldsova medaile, jakási Nobelova cena v matematice, byla poprvé udělena ženě. Také díky tomu se znovu rozproudila debata o ženách a vědě. Jaký je Váš názor na současnou situaci?

Je třeba říct, že v tomto směru urazila společnost velký kus cesty. Setkat se se ženou na vědecké pozici nebo i ve vedení významné vědecké instituce (například čerstvá zpráva o Fabiole Gianotti – první ženě, jež stane ve vedení CERN) již není výjimkou. To ale neznamená, že je situace ideální.

Vnímáte zastoupení žen ve vědě v České republice jako dostatečné?

Podle statistických údajů Národního kontaktního centra – ženy a věda je situace v České republice v porovnání se západní Evropou a USA horší. Například zastoupení žen – vědkyň v technických vědách je v ČR zhruba 13,6 %, ve vůdčích pozicích je to ještě výrazně méně. Poslední dostupné údaje jsou navíc nejhorší od roku 2001. To je rozhodně důvod k zamyšlení.

Jakou radu byste na základě Vašich osobních zkušeností dala dívkám a ženám, které se chtějí vědě věnovat?

Určitě se nenechte odradit názory, že věda a technika není pro ženy. Ženy často přistupují k řešení problémů jiným způsobem, z čehož ve svém důsledku může těžit celá vědecká komunita. Nechte za sebe mluvit svoje výsledky.

- OMK -