Čl. 1

Úvodní ustanovení

Toto Opatření děkana pro organizaci studia na Matematicko-fyzikální fakultě (dále jen „předpis“) upravuje podle čl. 19 odst. 2 a 3 a souvisejících ustanovení Studijního a zkušebního řádu Univerzity Karlovy v Praze (dále jen „univerzita“) a podle čl. 14 a 15 Pravidel pro organizaci studia na Matematicko-fyzikální fakultě (dále jen „fakulta“) vydaných opatřením rektora č. 19/2006, v platném znění, podrobnosti organizace studia na fakultě.

Část I.

Podrobnosti o organizaci studia v bakalářských a magisterských studijních programech

Čl. 2

Akademický rok

1. Výuka a s ní související aktivity se v akademickém roce řídí harmonogramem příslušného akademického roku. Tento harmonogram vyhlašuje děkan v souladu s příslušným opatřením rektora.
2. Výuka v každém semestru trvá nejméně 13 týdnů, pokud studijní plán nestanoví jinak. Výjimku může povolit ze závažných důvodů po projednání s rektorem děkan.
3. Zkouškové období jak v zimním, tak v letním semestru trvá zpravidla 5 týdnů.

Čl. 3

Studijní plány

1. Na návrh děkana fakulty a po vyjádření její vědecké rady jmenuje podle čl. 23 odst. 3 statutu univerzity rektor garanty jednotlivých studijních programů, kteří jsou zodpovědní za přípravu studijních plánů.
2. Na návrh garanta nebo rady garantů studijního programu vydává děkan po vyjádření senátu a schválení vědeckou radou fakulty studijní plány, a to nejpozději k datu zahájení akademického roku.
3. Kombinované studium má studijní plány obsahově shodné s prezenčním studiem (až na to, že neobsahují povinnost zapisovat tělesnou výchovu), časové rozvržení studijních povinností však lze upravit. Toto rozvržení stanoví na žádost studenta děkan.

Čl. 4

Výuka

1. Výuku vedou pracovníci fakulty, popřípadě mimofakultní odborníci (dále jen učitelé) na základě pověření děkanem fakulty. Vedením seminářů, cvičení a laboratorních prací mohou být pověřeni také studenti doktorského, magisterského, případně i bakalářského studia.
2. Studenti mají právo na konzultace.
3. Evidenci studia každého studenta fakulty provádí studijní oddělení.

Čl. 5

Studijní informační systém

1. Student si zapisuje předměty ve Studijním informačním systému (dále SIS) a ve výkazu o studiu v termínech daných harmonogramem příslušného akademického roku.
2. Příslušný učitel zapisuje výsledek zkoušky, zápočtu či klasifikovaného zápočtu do výkazu o studiu a do SIS. Student kontroluje výsledky zkoušek, zápočtů či klasifikovaných zápočtů v SIS. Při zjištění rozdílu v záznamech (výkaz o studiu a SIS) kontaktuje ihned příslušného učitele, který nesrovnalosti neprodleně opraví. Pokud opravu není možné včas provést, nesrovnalosti řeší děkan.
3. Student v termínu stanoveném harmonogramem umožní fakultě kontrolu údajů ve výkazu o studiu.

Čl. 6

Zkoušky

1. Pro konání zkoušek je určeno zejména zkouškové období semestru, ve kterém probíhá výuka předmětu. V tomto zkouškovém období vypisuje učitel termíny zkoušek podle pravidel uvedených ve Studijním a zkušebním řádu univerzity. Zkoušející vypíše nejpozději ke dni začátku zkušebního období termíny zkoušek tak, aby studenti měli možnost rozvrhnout si zkoušky rovnoměrně ve zkouškovém období. Termíny a maximální počty studentů na jednotlivé termíny oznámí učitel prostřednictvím SIS. Počet termínů musí být přiměřený počtu studentů a nesmí být menší než tři. Souhlasí-li zkoušející a student, může se zkouška konat i mimo zkouškové období.
2. Nestanoví-li děkan jinak, jsou termíny zkoušek podle odstavce 1 určeny pro nejvýše tři přihlášení se daného studenta na zkoušku z daného zapsaného předmětu, nejde-li o postup po řádné omluvě podle věty třetí čl. 6 odst. 16 studijního a zkušebního řádu univerzity a odstavce 3.
3. Nedostaví-li se student ke zkoušce v termínu, na který je přihlášen, bez řádné omluvy, není klasifikován. Tuto skutečnost zaznamená zkoušející dle čl. 5 odst. 2 do SIS. O řádnosti omluvy rozhoduje zkoušející.
4. V případě velkého počtu zkoušených studentů může děkan určit dalšího zkoušejícího. Děkan může rovněž určit jiného než původního zkoušejícího.
5. Požadavky pro konání zkoušky stanoví a oznámí učitel na začátku semestru během prvního měsíce výuky. Požadavky ke zkoušce vycházejí ze sylabů předmětů uvedených v SIS.
6. U ústní zkoušky má zkoušený právo na přiměřenou přípravu.
7. Student nebo učitel má právo požádat děkana, aby se opravná zkouška konala před komisí, kterou určí děkan.
8. Souborná zkouška se koná před komisí. K souborné zkoušce se student přihlašuje na studijním oddělení v termínu stanoveném harmonogramem akademického roku.

Čl. 7

Uznávání kreditů po přechodu z bakalářského do navazujícího magisterského studia

Na základě písemné žádosti studenta navazujícího magisterského studia děkan studentovi zpravidla uzná kredity za absolvované předměty v bakalářském studiu za předpokladu, že jsou splněny následující podmínky:

1. jde o předměty povinné nebo povinně volitelné nebo jejich ekvivalenty ve studovaném oboru navazujícího magisterského studia,
2. kredity za ně získané v bakalářském studiu jsou nad počet kreditů nutných k úspěšnému absolvování bakalářského studia,
3. nejedná se o povinné předměty bakalářského studijního programu.

V případě zkoumání ekvivalence předmětů se postupuje stejně jako v případě žádosti o uznání studijní povinnosti.

Čl. 8

Státní závěrečná zkouška

1. Ke státní závěrečné zkoušce nebo její části je student povinen se písemně přihlásit na studijním oddělení v termínu stanoveném děkanem.
2. Komise pro státní závěrečné zkoušky je nejméně pětičlenná, má předsedu a nejméně jednoho místopředsedu, který může předsedu v plném rozsahu zastupovat. Komise má právo se usnášet, je-li přítomen předseda nebo místopředseda a alespoň dva další členové komise. O hodnocení bakalářské nebo diplomové práce se jedná v neveřejném zasedání, kterého se může zúčastnit i vedoucí práce a oponent. O konání státní závěrečné zkoušky nebo její části se vyhotoví zápis, který podepisuje předseda nebo místopředseda a všichni přítomní členové komise.

Čl. 9

Bakalářská a diplomová práce

1. Student, který splnil podmínky stanovené studijními plány, má právo na zadání bakalářské (diplomové) práce.
2. Student, který si vybral téma bakalářské (diplomové) práce, požádá o přidělení tématu prostřednictvím SIS. Po souhlasu vypisovatele tématu s vedením práce vedoucí garantujícího pracoviště podepsaný formulář o zadání diplomové práce zašle ve stanoveném termínu studijnímu oddělení. Na tomto základě děkan studentovi zadá diplomovou práci. Za vypsání dostatečného počtu témat zodpovídají vedoucí pracovišť. Kromě vypsaných témat má student právo navrhnout dodatečné vypsání dalšího tématu.
3. Student může ze závažných důvodů požádat děkana o změnu tématu nebo změnu vedoucího bakalářské (diplomové) práce, a to nejvýše jednou.
4. Vedoucí bakalářské (diplomové) práce může ze závažných důvodů požádat děkana o uvolnění z vedení zadané bakalářské (diplomové) práce. Jestliže děkan žádosti vyhoví, stanoví zároveň studentovi jiného vedoucího bakalářské (diplomové) práce.
5. Pokud studijní plán předepisuje zápočet z bakalářské (diplomové) práce, potvrzuje jím v příslušném semestru vedoucí bakalářské (diplomové) práce, že student na ní pracoval. Při neudělení zápočtu může vedoucí bakalářské (diplomové) práce navrhnout děkanovi, aby zrušil zadání této práce. O nové téma musí student požádat.
6. Bakalářská (diplomová) práce musí být předložena v požadované úpravě v jazyce českém (resp. slovenském) nebo anglickém. Práce musí obsahovat abstrakt v jazyce českém (resp. slovenském) a anglickém. Se souhlasem děkana může být bakalářská (diplomová) práce napsána i v jiném jazyce.
7. Vypracovanou bakalářskou (diplomovou) práci odevzdá student v požadované úpravě předsedovi příslušné komise pro státní závěrečné zkoušky v termínu stanoveném děkanem. Komise stanoví oponenta bakalářské (diplomové) práce a navrhne datum obhajoby. Vedoucí práce spolu s oponentem předloží předsedovi komise posudky v takovém termínu, aby se student s nimi mohl seznámit alespoň pět dnů před obhajobou.
8. Bakalářskou (diplomovou) práci posuzuje a klasifikuje komise s přihlédnutím k hodnocení vedoucího a oponenta práce.
9. Jestliže student neobhájí bakalářskou (diplomovou) práci, může ji buď přepracovat a předložit v některém z následujících termínů, nebo může požádat o zadání nové bakalářské (diplomové) práce. Zadání nové bakalářské (diplomové) práce nezakládá nárok na další termíny obhajoby práce.

Část II.

Podrobnosti o organizaci studia v doktorských studijních programech

Čl. 10

Oborové rady

1. Náplň doktorského studia v jednotlivých doktorských studijních programech určují a jeho provádění (i na partnerských vědeckých pracovištích) organizují oborové rady (dále jen OR). Členy OR pověřuje výkonem funkce a odvolává rektor na návrh děkana po vyjádření vědecké rady fakulty.
2. Kromě toho je při každém studijním oboru konstituovaném v rámci doktorského studijního programu zřízena rada doktorského studijního oboru (dále jen RDSO), která je subkomisí OR pro příslušný studijní obor. RDSO navrhuje náplň doktorského studia v příslušném studijním oboru a kontroluje jeho provádění. Členy RDSO vybrané z řad akademických a vědeckých pracovníků fakulty nebo jiných pracovišť pověřuje výkonem funkce a odvolává děkan po vyjádření vědecké rady fakulty. Předsedu RDSO volí její členové.
3. RDSO se ustavují zpravidla na dobu pěti let. Členové RDSO mohou být pověřeni výkonem funkce opakovaně.
4. OR na základě návrhu příslušné RDSO stanovuje požadavky k státním doktorským zkouškám. Na základě těchto požadavků RDSO
   1. navrhují složení přijímacích komisí a požadavky k přijímacím zkouškám,
   2. připravují program kurzů, seminářů, přednášek a dalších forem doktorského studia,
   3. posuzují individuální studijní plány studentů a schvalují témata disertačních prací,
   4. provádí roční kontrolu plnění studijních povinností,
   5. navrhují zkušební komise pro státní doktorské zkoušky a obhajoby disertačních prací. Členy těchto zkušebních komisí, kterými jsou profesoři, docenti a odborníci schválení vědeckou radou fakulty, jmenuje děkan. Děkan rovněž jmenuje předsedu a jednoho nebo více místopředsedů, kteří jsou členy těchto komisí.

Čl. 11

Spoluúčast partnerských pracovišť

1. Spoluúčast partnerských pracovišť na finančním, organizačním a personálním zabezpečení doktorského studia a jejich zastoupení v OR, RDSO a zkušebních komisích je předmětem dvoustranných dohod mezi univerzitou nebo fakultou a těmito pracovišti, případně předmětem společné akreditace. Školicím pracovištěm je pak to pracoviště, kde je studijní plán uskutečňován.
2. Finanční náklady spojené s prováděním doktorského studia se hradí v rámci uvedených smluv z prostředků organizací, které se na zajištění tohoto studia podílejí.

Čl. 12

Školitel a konzultant

1. Při sestavování individuálního studijního plánu a při řešení zadaného výzkumného tématu vede studenta doktorského studia školitel. Na návrh OR a po projednání ve vědecké radě fakulty jmenuje školitele děkan. Jmenování je podmíněno souhlasem školitele tuto funkci vykonávat.
2. Školitel může navrhnout ustanovení konzultanta z řad pedagogických, vědeckých nebo odborných pracovníků fakulty, partnerských pracovišť či jiných organizací, který je díky svým speciálním odborným znalostem nebo metodickým a technickým možnostem schopen vést studenta v rámci určité etapy doktorského studia. Konzultanta jmenuje na návrh OR děkan fakulty po jeho předchozím souhlasu.

Čl. 13

Zápis

1. Při zápisu předloží student individuální studijní plán sestavený ve spolupráci se školitelem. Individuální studijní plán musí být doporučen příslušnou RDSO.
2. Individuální studijní plán obsahuje:
   1. seznam zvolených kurzů, seminářů a přednášek,
   2. časový plán absolvování zkoušek a získávání zápočtů,
   3. zadané téma disertační práce,
   4. předpokládané termíny etap výzkumné práce,
   5. další studijní povinnosti.

Čl. 14

Kontrola a změny průběhu studia

1. Školitel provádí jednou ročně hodnocení podle čl. 8 odst. 3 studijního a zkušebního řádu univerzity studenta a podává o něm zprávu RDSO. RDSO pak ve stanoveném termínu předává hodnocení dodané školitelem spolu se svým stanoviskem oborové radě ke schválení a posléze pak děkanovi.
2. V případě hodnocení podle čl. 8 odst. 3 písm. b) studijního a zkušebního řádu univerzity rozhodne OR na návrh RDSO, jakým způsobem se uvedené nedostatky napraví.
3. Součástí zprávy je zpravidla upřesnění individuálního studijního plánu studenta pro další rok studia.

Čl. 15

Studium v zahraničí

1. Součástí doktorského studia může být práce na některém zahraničním vědeckém pracovišti.
2. Zkoušky složené během doktorského studia v zahraničí může děkan na návrh RDSO uznat jako zkoušky předepsané individuálním studijním plánem.

Čl. 16

Státní doktorská zkouška

1. Zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku je nejméně pětičlenná. Předsedou zkušební komise je zpravidla vedoucí školicího pracoviště nebo jím navržený pracovník, kterého jmenuje děkan fakulty. Alespoň jeden člen komise nesmí být členem akademické obce fakulty. Alespoň dva členové zkušební komise musí být profesory nebo vědeckými pracovníky s přiznanou vědeckou hodností DrSc. Alespoň dva členové musí být z jiného než školicího pracoviště. Jedním z členů zkušební komise je zpravidla i školitel. Státní doktorská zkouška se může konat, je-li přítomen předseda a nejméně dva další členové komise, z nichž alespoň jeden musí být z jiného než školicího pracoviště.
2. Zkušební komise jedná o výsledku zkoušky v neveřejném zasedání. Zkouška je hodnocena stupněm „prospěl/a-Yˇ, je-li při hlasování odevzdána nadpoloviční většina kladných hlasů.
3. Návrh termínu a místa konání státní doktorské zkoušky musí být předsedou komise podán na studijní oddělení nejméně jeden měsíc před jejím konáním.

Čl. 17

Disertační práce a její obhajoba

1. Obhajobu disertační práce lze konat pouze po úspěšném složení státní doktorské zkoušky.
2. Disertační práce musí být předložena v požadované úpravě v jazyce českém (resp. slovenském) nebo anglickém. Práce musí obsahovat abstrakt v jazyce českém (resp. slovenském) a anglickém. Se souhlasem děkana může být disertační práce napsána i v jiném jazyce.
3. Jako disertační práci lze předložit i soubor tematicky jednotných publikací v odborných časopisech doplněný jednotícím komentářem.
4. K obhajobě uchazeč předloží:
   1. stručný životopis se základními osobními údaji,
   2. oborovou radou určený minimální počet výtisků disertační práce,
   3. autoreferát a anotaci disertační práce,
   4. seznam publikovaných prací nebo prací přijatých k uveřejnění a jejich případné citace,
   5. doklad o absolvování předepsané zkoušky z anglického jazyka.
5. Další materiály, potřebné k obhajobě, stanoví děkan; mezi nimi jsou zejména posudky na disertační práci od alespoň dvou oponentů a vyjádření školitele k uchazeči a k disertační práci.
6. Při přípravě obhajoby doktorské disertační práce jmenuje děkan na základě společného návrhu předsedy komise pro obhajoby a předsedy příslušné RDSO dva oponenty (alespoň jednoho z nich z jiného než školicího pracoviště) a komisi, před níž bude obhajoba probíhat. Tato komise se skládá z předsedy, jímž je zpravidla předseda nebo některý z místopředsedů komise pro obhajoby, a alespoň čtyř dalších členů komise pro obhajoby; alespoň dvě z těchto osob musí být z jiného než školicího pracoviště, alespoň jedna osoba nesmí být členem akademické obce fakulty. Členem komise nesmí být ani školitel ani konzultant studenta, jehož práce bude před komisí obhajována.
7. Odevzdá-li student svou disertační práci a jsou-li k disposici všechny předepsané náležitosti, stanoví děkan na základě návrhu předsedy komise, před níž bude obhajoba probíhat, datum a místo konání obhajoby.
8. Termín obhajoby musí být vyhlášen a vhodným způsobem zveřejněn nejméně měsíc před stanoveným datem a po tuto dobu je disertační práce veřejně přístupná na studijním oddělení. Oznámení o konání obhajoby se zasílá předsedovi a členům jmenované komise, oponentům, školiteli a studentovi.
9. Obhajoba se může konat, je-li přítomen jmenovaný předseda komise a alespoň čtyři další její jmenovaní členové (alespoň dva z přítomných členů komise musí být z jiného než školicího pracoviště, alespoň jeden nesmí být členem akademické obce fakulty). O hodnocení disertační práce se jedná v neveřejném zasedání, kterého se účastní předseda a členové komise, oponenti a školitel. Hlasovací právo v tajném hlasování mají všichni přítomní členové komise. Práce je hodnocena stupněm „prospěl/a-Yˇ, je-li při hlasování odevzdána nadpoloviční většina kladných hlasů.
10. Pokud se doktorské studium realizuje na základě písemné dohody mezi univerzitou a zahraniční vysokou školou o společném školení, může tato dohoda stanovit požadavky na obhajobu disertační práce (složení komise, případně i místo obhajoby, jazyk, v němž má být práce podána, apod.). V takovém případě jmenuje děkan komisi ad hoc.

Část III.

Závěrečná ustanovení

Čl. 18

Kontrola

Změny a doplnění této směrnice provádí její navrhovatel, který je též zodpovědný za její aktualizaci z hlediska souladu s platnými právními předpisy a vnitřními předpisy.

Čl. 19

Závěrečná ustanovení

Tato směrnice nabývá platnosti dnem jejího podpisu a účinnosti prvním dnem akademického roku 2008/2009, to je dnem 1. října 2008. Tato směrnice v plném rozsahu nahrazuje Směrnici děkana č. 7/2007, která pozbývá účinnosti dnem 30. září 2008.

Navrhovatel: prof. RNDr. Lubomír Skála, DrSc., proděkan pro koncepci studia

Směrnice byla schválena dne 17. 9. 2008,
vydána dne 19. 9. 2008

Schválil: