Základní informace

1. Základní informace

Studijní obory magisterského studia studijního programu Matematika

Studijní program Matematika nabízí osm odborných oborů magisterského studia.

Součástí studijního programu Matematika jsou i obory připravující budoucí učitele, zejména "Učitelství matematiky" a "Učitelství deskriptivní geometrie". Studijní plány učitelských oborů jsou uvedeny ve zvláštní části této publikace.

V roce 2013/14 vstoupila v platnost nová akreditace všech odborných oborů studijního programu Matematika na magisterském stupni. Navíc byl v roce 2015 modifikován studijní obor Matematické metody informační bezpečnosti a od roku 2016 je studium tohoto oboru podle plánu NN nabízené pod novým názvem Matematika pro informační technologie. Na některých oborech magisterkého studia programu Matematika je proto zavedeno několik studijních plánů v závislosti na roku zahájení studia.

Obor Matematické struktury navazuje na bakalářský obor "Obecná matematika", zaměření "Matematické struktury". Tento obor má jeden studijní plán.

Matematické struktury 2.1

Obor Matematické metody informační bezpečnosti navazuje na stejnojmenný bakalářský obor. Tento obor má tři studijní plány:

Obor Matematická analýza navazuje na bakalářský obor "Obecná matematika", zaměření "Matematická analýza". Tento obor má jeden studijní plán:

Matematická analýza 2.3

Obor Numerická a výpočtová matematika navazuje na bakalářský obor "Obecná matematika", zaměření "Numerická analýza a matematické modelování". Tento obor má jeden studijní plán:

Numerická a výpočtová matematika 2.4

Obor Matematické modelování ve fyzice a technice navazuje na bakalářský obor "Obecná matematika", zaměření "Numerická analýza a matematické modelování". Tento obor má jeden studijní plán:

Matematické modelování ve fyzice a technice 2.5

Obor Pravděpodobnost, matematická statistika a ekonometrie navazuje na bakalářský obor "Obecná matematika", zaměření "Stochastika". Tento obor má jeden studijní plán:

Pravděpodobnost, matematická statistika a ekonometrie 2.6

Obor Finanční a pojistná matematika navazuje na bakalářský obor "Obecná matematika", zaměření "Stochastika". Tento obor má jeden studijní plán:

Finanční a pojistná matematika 2.7

Obor Matematika pro informační technologie navazuje na stejnojmenný bakalářský obor a také na obor Matematické metody informační bezpečnosti. Má jeden studijní plán:

Matematika pro informační technologie 2.8

Všeobecné zásady studia

Přechod z bakalářského studia

Jednotlivé obory mají specifické vstupní požadavky na znalosti, které se předpokládají na počátku studia. Studenti, kteří tyto požadavky nesplňují, studují podle individuálního studijního plánu stanoveného garantem studijního programu dle čl. 5 Pravidel pro organizaci studia na Matematicko-fyzikální fakultě.

Některé povinné či povinně volitelné předměty magisterského studia mohl student absolvovat již v průběhu studia bakalářského. Splnění těchto předmětů může být uznáno na základě podané žádosti o uznání splněných studijních povinností. Převádění kreditů za předměty absolvované v bakalářském studiu do magisterského studia upravuje čl. 18 Pravidel pro organizaci studia na Matematicko-fyzikální fakultě. Pokud převedení kreditů za předměty absolvované v bakalářském studiu není možné, důrazně doporučujeme, aby si studenti nechali uznat tyto předměty bez kreditů a kredity do magisterského studia získávali výhradně zápisem a splněním předmětů, které v bakalářském studiu neabsolvovali.

Základní informace

Standardní doba studia magisterských oborů je dva roky. Celkem je požadováno získání minimálně 120 kreditů za celé studium. Pro úspěšné ukončení studia je nutné absolvovat všechny předměty, které jsou studijním plánem stanoveny jako povinné, nebo předměty s nimi záměnné. Studijní plán může též vyžadovat získání určitého počtu kreditů z jednotlivých skupin povinně volitelných předmětů.

Studijní plány

Studijní plán předepisuje povinné předměty oboru, požadované počty kreditů z jednotlivých skupin povinně volitelných předmětů, podmínky pro přihlášení ke státní závěrečné zkoušce a požadavky u státní závěrečné zkoušky. Průběh studia není studijními plány pevně určen. Student si zapisuje povinné, povinně volitelné a volitelné předměty tak, aby průběžně splňoval kreditní limity pro zápis do dalšího roku studia a aby splnil podmínky pro přihlášení ke státní závěrečné zkoušce.

Předmětové rekvizity

Zápis předmětů může být podmíněn splněním určitých podmínek stanovených v předmětových rekvizitách. Některé předměty vyžadují předchozí absolvování (prerekvizita) nebo alespoň zápis (korekvizita) jiných předmětů. Naopak, předchozí zápis jiného předmětu může znemožnit zápis předmětu, o který má student zájem (neslučitelnost). Předchozí absolvování jiného předmětu může být automaticky uznáno jako splnění předmětu, který student potřebuje (záměnnost). Předmětové rekvizity jsou uvedeny v Seznamu předmětů MFF UK ("bílé Karolince") a předmětovém modulu Studijního informačního systému.

Doporučujeme všem studentům, aby při zápisu předmětů věnovali předmětovým rekvizitám nejvyšší pozornost.

Doporučený průběh studia

V následujících částech jsou uvedeny studijní plány pro jednotlivé obory a doporučené průběhy studia, které rozepisují povinné předměty a některé povinně volitelné předměty do jednotlivých ročníků a uvádějí další podrobnosti studijních plánů. Povinné předměty jsou v tabulkách uvedeny tučně, povinně volitelné předměty obyčejným písmem a volitelné předměty kurzívou. V této kapitole jsou rovněž specifikovány podmínky pro přihlášení ke státní závěrečné zkoušce a požadavky k ústní části SZZ.

Doporučený průběh studia není závazný, je však vhodné jej co nejvíce dodržovat, protože je sestaven s ohledem na rekvizity, návaznosti předmětů, tvorbu rozvrhu a na podmínky pro přihlášení ke státní závěrečné zkoušce.

Ukončení studia

Magisterské studium je ukončeno státní závěrečnou zkouškou.

Na odborných oborech má státní závěrečná zkouška dvě části: obhajobu diplomové práce a ústní zkoušku. Známkou je hodnocena jak každá část státní závěrečné zkoušky zvláš?, tak celá zkouška dohromady. Při neúspěchu opakuje student ty části státní závěrečné zkoušky, ve kterých dosud neuspěl. Každou část SZZ lze opakovat nejvýše dvakrát.

Požadavky k ústní části státní závěrečné zkoušky jsou uvedeny u studijních plánů jednotlivých oborů.

Diplomová práce je zadávána zpravidla v průběhu 1. ročníku. Doporučujeme vybírat si téma především z nabídky pracoviště garantujícího zvolený studijní obor; v případě zájmu o téma z nabídky jiného pracoviště nebo o téma vlastní důrazně doporučujeme konzultovat vhodnost tématu s garantem studijního oboru. V souvislosti s diplomovou prací jsou vyžadovány zápočty z předmětů

Tyto předměty si posluchač zapisuje po dohodě s vedoucím práce, nejdříve však v letním semestru 1. ročníku a nejpozději během posledního semestru svého studia. Nezbytnou podmínkou pro zapsání kteréhokoli z těchto předmětů je předchozí zadání tématu diplomové práce. Jinak lze tyto předměty zapisovat v libovolném semestru a v libovolném pořadí. Zápočty z těchto předmětů uděluje vedoucí diplomové práce. Podmínkou udělení zápočtu z posledního z těchto předmětů je dovedení diplomové práce do téměř dokončené formy.

Termíny pro zadání diplomové práce, odevzdání diplomové práce a podání přihlášky ke státní závěrečné zkoušce určuje harmonogram školního roku.

Projekt

Student může požádat děkana o zadání projektu. Jeho ohodnocení (max. 9 kreditů) stanoví děkan na základě doporučení zadávajícího učitele a garanta studijního programu Matematika.