O autorovi

Viktor Sýkora, fotograf a vědecký pracovník, vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Pracuje na 1. lékařské fakultě UK v Praze. Věnuje se volné fotografické tvorbě, především mikrofotografii. Několik let působil jako hostující fotograf Divadla pod Palmovkou.

Jeho práce byly publikovány doma i v zahraničí - National Geographic USA, American Photography, Photo, Scientific American, EMBO Journal, Magazín fotografie, PhotoArt a další ... Fotografie získaly četná uznání a ceny - např. 2014 Věda je krásná (Praha, Česká republika) absolutní vitěz; 2013 German Prize for Scientific Photography (Bremen, Německo); 2013 International Science and Engineering Visualization Challenge (USA) Honorable mention; 2013 International Photographer Awards (New York, USA) Special Photography 1. cena; 2010 German Prize for Scientific Photography (Bremen, Německo); 2009 29. národní soutěž amatérské fotografie (Svitavy, Česká republika) 1. cena; 2008 Rostlina s příběhem (Praha, Česká republika) 1. cena; 2007 Czech Press Photo (Praha, Česká republika) cena Academic; 2006 Microscience (Londýn, Velká Británie) 1. cena; 2005 Olympus BIOSCAPES (San Francisco, USA) 3. cena.

Svoje fotografie dosud prezentoval na třinácti autorských výstavách a desítkách skupinových výstav.

V roce 2009 vydalo nakladatelství Academia knihu autorových fotografií s názvem „Tajemství rostlin“. V současné době se připravuje k tisku druhá kniha s názvem „Neviditelný lidský svět“, která vyjde v květnu 2015.

Webové stránky autora: http://www.viktorphoto.eu

Ukázka fotografií

O vzniku fotografií

Pro snímky na výstavě jsou použity dvě metody mikroskopie. První je jednoduchá - světelná mikroskopie. Světelný mikroskop vytváří obraz tvořený světelnými paprsky a soustavou čoček. Jeho výhodami jsou snadná příprava preparátů a možnost pozorovat objekty v původní barvě. Pro tento typ mikrofotografie je stejně jako ve všech ostatních oborech fotografie důležitý způsob osvětlení, světlo by mělo být bez tepelné složky, aby nedocházelo k vysušování a poškozování preparátů.

Druhá metoda je technicky náročná, nedosažitelná bez zázemí specializovaného pracoviště - skenovací elektronová mikroskopie. Příprava preparátů pro elektronovou mikroskopii je ve srovnání se světelným mikroskopem poměrně zdlouhavá a náročná. Obvykle zahrnuje tyto kroky: fixaci vzorku ve fixačním činidle, vymytí fixačních roztoků a dehydrataci (rozumí se nahrazení vody ve vzorku organickým rozpouštědlem), vysušení, nalepení na podložní terčík a zvýšení povrchové vodivosti (pokrytím preparátu vrstvou zlata, platiny nebo slitiny platiny a palladia o síle 10-20 nm). Procedura přípravy trvá dva až tři dny.

U skenovacího elektronového mikroskopu (SEM) je světelný paprsek (fotony) nahrazen pohyblivým svazkem elektronů a soustavu optických čoček nahrazují elektromagnetické čočky. Díky kratší vlnové délce elektronů oproti fotonům, dosahuje elektronový mikroskop zvětšení 20x-1 000 000x. Obraz je vytvářen počítačem na základě informací z detektoru, který zachycuje elektrony odražené z povrchu vzorku. Původní obraz z mikroskopu je vždy černobílý a všechny barvy jsou dodány do obrazu uměle. Používají se na zvýraznění struktur a zásadně ovlivňují výsledný výtvarný účinek snímku. Barevné podání je tudíž zcela dílem autora a většinou neodpovídá původní barvě objektu. Přidání barev do obrazu je všeobecně používaná metoda u autorů z celého světa, kteří svoje snímky ze SEM výtvarně upravují.