1. Rozhodnutím akademického senátu fakulty ze dne 16. 6. 1999 vstupují s účinností od 1. září 1999 v platnost tato opatření:

1. Katedra jaderné fyziky a Nukleární centrum se slučují se v jediné pracoviště – Ústav částicové a jaderné fyziky.

K výše uvedenému datu se pracovníci, přidělení na katedru jaderné fyziky a do Nukleárního centra, převádějí za stávajících podmínek do nově vzniklého Ústavu částicové a jaderné fyziky.

Do konce roku 1999 bude Ústav částicové a jaderné fyziky hospodařit s prostředky přidělenými pro tento rok katedře jaderné fyziky a Nukleárnímu centru, s formálně oddělenými účetními středisky 114 – KJF a 117 – NC. Počínaje 1. 1. 2000 se pro Ústav částicové a jaderné fyziky zřizuje v číselníku účetních jednotek nové středisko 114 – ÚČJF. Otázky dislokace nového pracoviště budou předmětem zvláštního opatření děkana.

2. Ve smyslu Čl. 4 Organizačního řádu MFF se zřizují tato centra:

• Centrum teoretické fyziky, astronomie a astrofyziky,
  v jehož rámci jsou koordinovány vybrané aktivity Ústavu teoretické fyziky a Astronomického ústavu UK.
• Centrum biofyziky, chemické fyziky, optiky a optoelektroniky,
  v jehož rámci jsou koordinovány vybrané aktivity Fyzikálního ústavu UK a katedry chemické fyziky a optiky.
• Centrum fyziky pevných a makromolekulárních látek,
  v jehož rámci jsou koordinovány vybrané aktivity katedry fyziky nízkých teplot a katedry makromolekulární fyziky.
• Centrum pro rozvoj výuky fyziky,
  v jehož rámci jsou koordinovány vybrané aktivity katedry didaktiky fyziky a Kabinetu výuky obecné fyziky.

2. S účinností od 1. září 1999 se mění názvy těchto pracovišť:

1. Název dosavadní katedry teoretické fyziky se mění na „Ústav teoretické fyziky“.
2. Název dosavadní katedry fyziky elektronových soustav se mění na „katedra fyziky elektronových struktur“.

3. Po projednání v kolegiích sekcí a v kolegiu děkana stanovím ve smyslu Čl. 2 Organizačního řádu MFF charakteristiky pracovišť v jednotlivých sekcích:

1. FYZIKÁLNÍ SEKCE

101. Astronomický ústav UK (AÚ UK)

Vědecký program ústavu je orientován na studium dynamiky umělých i přirozených těles ve sluneční soustavě, planetky, komety a proměnné hvězdy a na procesy v relativistických objektech jako jsou např. jádra aktivních galaxií. Výzkum je spojen s účastí v mezinárodních projektech a v pozemních i kosmických pozorovacích projektech.

Součástí spolupráce s Astronomickým ústavem AV ČR je provoz 65cm teleskopu MFF v Ondřejově. Ústav je garantujícím pracovištěm studijního oboru Astronomie a astrofyzika magisterského studijního programu Fyzika a podílí se na studijním oboru Teoretická fyzika, astronomie a astrofyzika v rámci doktorského studia.

102. Fyzikální ústav UK (FÚ UK)

Vědecké programy a záměry ústavu zasahují do dvou oblastí: (a) studium polovodivých a magnetických materiálů i prvků významných pro aplikace v optoelektronice a fotonice, (b) studium biologicky významných molekul a biomembrán se zřetelem na mezimolekulární interakce určující jejich strukturu a funkci. Jedná se zejména o látky významné pro terapii virových a nádorových onemocnění.

K této činnosti jsou využívány moderní laboratoře technologické, laserové, fluorescenční, ramanovské a infračervené spektroskopie, nukleární magnetické resonance, magnetooptické a galvanomagnetické se silnými magnetickými poli.

FÚ UK je garantujícím pracovištěm studijního oboru bakalářského studia Fyzika v medicíně a studijního oboru magisterského studia Optika a optoelektronika ve studijních programech Fyzika. Podílí se na zabezpečování studijního oboru magisterského studia Biofyzika a chemická fyzika a doktorského studijního oboru Biofyzika, chemická a makromolekulární fyzika.

103. Kabinet výuky obecné fyziky (KVOF)

Zodpovídá za komplexní systém fyzikálních laboratoří pro praktickou experimentální výuku v základních kursech fyziky pro MFF a další fakulty. Zodpovídá za demonstrační techniku a pokusy pro základní kurs fyziky.

Zajišťuje správu počítačové sítě v doméně Karlov a mechanickou dílnu v areálu Karlov. Organizačně zajišťuje výuku společného základu fyziky bakalářského studijního programu Fyzika a magisterského studijního programu Fyzika a Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů. Je garantujícím pracovištěm studijního oboru Obecná fyzika v bakalářském studijním programu Fyzika.

104. Katedra didaktiky fyziky (KDF)

Kromě rozsáhlé pedagogické činnosti (příprava učitelů fyziky pro všechny typy škol, jejich další vzdělávání) je tato katedra výzkumným pracovištěm didaktiky a metodiky fyziky, řeší výzkumné úkoly spojené s modernizací výuky fyziky (multimediální přístup, návrh nových demonstračních a žákovských experimentů) a připravuje a realizuje celoživotní vzdělávání učitelů.

KDF je garantujícím pracovištěm oboru Učitelství fyziky ve studijním programu Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro SŠ a stejného oboru pro 2. stupeň ZŠ (v aprobačních kombinacích Matematika-fyzika a Fyzika-informatika) a podílí se na zajišťování studijního oboru Obecné otázky fyziky v doktorském studiu.

105. Katedra elektroniky a vakuové fyziky (KEVF)

Pracoviště s tímto tradičním názvem se v současné době orientuje na problematiku pohybu nabitých a neutrálních částic ve vakuu, plynech a kondenzovaných látkách. Výzkum zahrnuje fyziku vakua, fyziku tenkých vrstev a rozhraní a fyziku plazmatu, včetně plazmatu kosmického. Na tento výzkum navazují aktivity v metrologii vakua, diagnostice a aplikaci moderních materiálových technologií.

Katedra zajišťuje správu počítačové sítě v areálu Troja, lokální výpočetní studentské laboratoře a společnou mechanickou dílnu v areálu Troja.

Katedra je garantujícím pracovištěm studijního oboru Vakuová a kryogenní technika bakalářského studijního programu Fyzika a studijního oboru Fyzika povrchů a ionizovaných prostředí magisterského studia. Katedra se rovněž podílí na zajišťování studijních oborů Fyzika plazmatu a ionizovaných prostředí a Fyzika povrchů a rozhraní doktorského studia.

106. Katedra fyziky kovů (KFK)

Pracoviště studuje strukturu a vlastnosti kovů, intermetalických slitin a kompozitů se zvláštním zaměřením na fyzikální aspekty plastické deformace a fázových přechodů. Velkou pozornost věnuje aplikovanému výzkumu a průmyslovým aplikacím.

Katedra se podílí na zajištění studijních oborů Fyzika kondenzovaných a makromolekulárních látek a Matematické a počítačové modelování ve fyzice a technice magisterského studijního programu Fyzika a na zajištění studijního oboru Fyzika kondenzovaných látek a materiálový výzkum v doktorském studiu.

107. Katedra fyziky nízkých teplot (KFNT)

Odborná činnost KFNT je zaměřena na disciplíny vyžadující nízké či velmi nízké teploty. Katedra disponuje moderním přístrojovým vybavením zahrnujícím především radiofrekvenční a jaderné spektroskopické metody. Provozuje moderní zkapalňovač helia, který je základem heliového hospodářství celé fakulty. Při katedře působí Společná laboratoř nízkých teplot, která je společným pracovištěm MFF, FZÚ AV ČR a ÚACH AV ČR. Vědecká a výzkumná činnost katedry je zaměřena na studium slabé supravodivosti, jaderného magnetismu, hyperjemných interakcí v magnetikách a na studium struktury kondenzovaných látek a makromolekul.

Katedra se podílí na zajišťování studijního oboru Vakuová a kryogenní technika bakalářského studijního programu Fyzika. Podílí se rovněž na výuce ve studijních oborech magisterského studijního programu Fyzika, a to Fyzika kondenzovaných a makromolekulárních látek a Jaderná a subjaderná fyzika. V rámci doktorského studia se podílí na zajišťování studijních oborů Fyzika kondenzovaných látek a materiálový výzkum a Jaderná fyzika.

109. Katedra fyziky elektronových struktur (KFES)

Hlavní oblastí zájmu je výzkum souvislostí fyzikálních vlastností moderních materiálů s jejich atomovou a elektronovou strukturou se zvláštním zaměřením na magnetický stav. Katedra rozvíjí metodiku v oblasti rozptylu a difrakce rtg záření, neutronů a synchrotronového záření, především ve spolupráci s ILL a ESRF v Grenoblu.

Katedra poskytuje experimentální servis dalším fyzikálním pracovištím a je pověřena zajišťování provozu Společné laboratoře magnetických studií – společné laboratoře MFF a FZÚ AV ČR.

Katedra se podílí na zajištění studijního oboru Fyzika kondenzovaných a makromolekulárních látek v magisterském studiu a na zajištění studijního oboru Fyzika kondenzovaných látek a materiálový výzkum doktorského studia.

110. Katedra makromolekulární fyziky (KMF)

Katedra zkoumá vztahy mezi tvorbou, strukturou a fyzikálními vlastnostmi homogenních a heterogenních makromolekulárních systémů na submolekulární, molekulární a nadmolekulární úrovni. Dynamika systémů se studuje mechanickými a dielektrickými metodami a metodou NMR. Dále se zkoumají elektronové a vazební stavy systémů a jejich fotofyzikální vlastnosti, vlastnosti slunečních článků na bázi CdTe a organických polovodičů. Aplikační výzkum je zaměřen na technologii vrstev připravovaných plazmovou polymerizací a na studium jejich fyzikálních vlastností.

KMF zodpovídá za studijní plán Fyzika makromolekulárních látek v oboru Fyzika kondenzovaných a makromolekulárních látek magisterského studijního programu Fyzika (jehož je garantujícím pracovištěm) a podílí se na zajišťování studijního oboru Biofyzika, chemická a makromolekulární fyzika v doktorském studiu.

111. Katedra geofyziky (KG)

Seismologický výzkum je orientován na teorii šíření seismických vln, fyziku zemětřesení a strukturální studie. V geodynamice je pozornost upřena ke studiu konvektivních procesů v plášti a jádře Země a ke studiu fyzikálních parametrů Země s úzkou vazbou na gravimetrii, geotermiku a geomagnetismus. Další směry geofyziky se pěstují ve spolupráci s ústavy Akademie věd.

Při katedře pracuje Seismická stanice MFF, zahrnující mobilní aparaturu v zahraničí.

KG je garantujícím pracovištěm studijního oboru magisterského studia Geofyzika a podílí se na studijním oboru doktorského studia Geofyzika.

113. Katedra chemické fyziky a optiky (KCHFO)

Vědecká aktivita katedry pokrývá experimentální a teoretické směry chemické fyziky a optiky. Výzkum je zaměřen zejména na studium molekuárních a biologických komplexů, jejich teoretické a počítačové modelování (kvantová teorie, kvantová chemie, molekulární simulace) a na rozvoj moderních spektroskopických metod a laserové techniky (nízkoteplotní optická spektroskopie vysokého rozlišení, femtosekundová a pikosekundová spektroskopie) a jejich aplikace (fotosyntéza, polovodičové nanostruktury). Katedra také spolupracuje s dalšími pracovišti na problematice životního prostředí. Při katedře pracuje rovněž skupina aplikovaného výzkumu v chemické fyzice (potravinářství).

V rámci magisterského studijního programu Fyzika je katedra garantujícím pracovištěm studijního oboru Biofyzika a chemická fyzika a podílí se na zajišťování studijního oboru Optika a optoelektronika. V rámci doktorského studia se podílí na zajišťování studijních oborů Biofyzika, chemická a makromolekulární fyzika a Kvantová optika a optoelektronika.

114. Ústav částicové a jaderné fyziky (ÚČJF)

Vědecká aktivita pracoviště pokrývá experimentální i teoretická témata částicové a jaderné fyziky. Teoretický výzkum v částicové fyzice se soustřeďuje na vybrané aktuální problémy – hluboce nepružný rozptyl, elektroslabé interakce, chirální poruchová teorie a kvantová teorie pole. V jaderné fyzice je hlavním současným předmětem zájmu experimentální a teoretické studium těžkých atomových jader a studium srážek jader s jádry při nejvyšších dostupných energiích.

Největší experimentální aktivity jsou soustředěny v mezinárodních střediscích – DESY Hamburg a CERN (aktivní účast na stávajícím experimentu DELPHI a na přípravě detektoru ATLAS pro budovaný urychlovač LHC). Posledně jmenovaný program je zajišťován ve spolupráci s FZÚ AV ČR v rámci společného pracoviště s MFF. Experimentální práce na domácím pracovišti se opírají o Van de Graafův urychlovač, na kterém se realizuje studium rozptylu polarizovaných neutronů na polarizovaných protonech, jaderné analytické metody a testování detektorů částic. Pracoviště také sleduje některé aplikační programy, například studium jaderné bezpečnosti a konce palivového cyklu jaderných elektráren.

Ústav je garantujícím pracovištěm studijního oboru Bezpečnost jaderných zařízení v rámci bakalářského studijního programu Fyzika a studijního oboru Jaderná a subjaderná fyzika v rámci magisterského studijního programu Fyzika. Dále se podílí na zajišťování doktorských studijních oborů Jaderná fyzika a Subjaderná fyzika.

115. Katedra meteorologie a ochrany prostředí KMOP)

Vědecká činnost pracoviště se zaměřuje především na numerické metody meteorologických prognóz, modelování šíření znečisťujících příměsí v atmosféře, studium klimatických změn a modelování klimatu a problematiku stratosférického a přízemního ozónu. Mezinárodně významné aktivity katedry zahrnují vývoj předpovědních metod pro střední Evropu, řešení problematiky životního prostředí ve středoevropském regionu a spolupráci v rámci Světového klimatického programu.

KMOP je garantujícím pracovištěm studijního oboru bakalářského studia Užitá meteorologie, studijního oboru magisterského studia Meteorologie a klimatologie a podílí se na zajišťování studijního oboru doktorského studia Meteorologie a klimatologie.

116. Ústav teoretické fyziky (ÚTF)

Profil pracoviště zahrnuje relativistickou fyziku, astrofyziku a kosmologii, teoretickou atomovou fyziku a další partie matematické a počítačové fyziky. Výzkum posledních let směřuje do teorie gravitačního kolapsu a černých děr, teorie gravitačního záření a relativistické kosmologie, k popisu resonančních srážek elektron-molekula, do rozpracování teorie fázových přechodů a na fenomenologický popis struktury kapalin.

Ústav je garantujícím pracovištěm studijních oborů Teoretická fyzika a Matematické a počítačové modelování ve fyzice a technice v rámci magisterského studijního programu Fyzika a podílí se na zajištění studijních oborů doktorského studia Obecné otázky fyziky a Teoretická fyzika, astronomie a astrofyzika.

2. INFORMATICKÁ SEKCE

201. Kabinet software a výuky informatiky (KSVI)

Kabinet zodpovídá za výuku základních kurzů programování a speciálních softwarových přednášek (blok Počítačová grafika) v bakalářském a magisterském studijním programu Informatika a je garantujícím pracovištěm studijního oboru učitelství informatiky. Podílí se na výuce studentů v rámci doktorského studijního oboru Softwarové systémy.

202. Katedra aplikované matematiky (KAM)

Katedra je garantujícím pracovištěm studijního oboru Diskrétní matematika a optimalizace (bloky Diskrétní matematika, Optimalizace, Matematická ekonomie) magisterského studijního programu Informatika. Podílí se také na základní výuce matematiky a informatiky. Vědecká práce katedry je zaměřena na kombinatoriku, teoretickou informatiku, optimalizaci a aplikace. V rámci katedry působí centrum DIMATIA, které je společným pracovištěm Matematického ústavu AV ČR, Fakultou chemicko-inženýrskou VŠCHT a MFF UK. Centrum se zabývá výzkumem v oblasti diskrétní matematiky, teoretické informatiky a jejich aplikací. Podílí se na výuce studentů v rámci doktorských studijních oborů Diskrétní modely a algoritmy a Ekonometrie a operační výzkum.

203. Katedra matematické logiky a filosofie matematiky (KMLFM)

Katedra se podílí na výuce základních kurzů v oblasti základů matematiky. Ve vědecké práci je katedra zaměřena na alternativní teorii množin, historii a filosofii matematiky, topologickou dynamiku a na matematickou logiku. Podílí se na výuce studentů v rámci doktorského studijního oboru Algebra, teorie čísel a matematická logika.

204. Katedra softwarového inženýrství (KSI)

Katedra je garantujícím pracovištěm studijních oborů Datové inženýrství, Distribuované systémy a Softwarové systémy (bloky Softwarové inženýrství, Počítačové systémy) magisterského studijního programu Informatika. Je také garantujícím pracovištěm bakalářského studijního oboru Aplikovaná informatika. Ve vědecké práci je katedra zaměřena kromě datového inženýrství, distribuovaných systémů a softwarových systémů dále na neuronové sítě a použití pravděpodobnostních a statistických metod v informatice. Podílí se na výuce studentů v rámci doktorského studijního oboru Softwarové systémy.

205. Katedra teoretické informatiky (KTI)

Katedra je garantujícím pracovištěm studijního oboru Teoretická informatika (bloky Algoritmy a složitost, Neprocedurální programování a umělá inteligence) magisterského studijního programu Informatika. Dále se podílí na výuce základních kurzů teoretické informatiky. Ve vědecké práci je katedra zaměřena na oblast logického programování, teorie algoritmů, teorie složitosti a teorie jazyků. Podílí se na výuce studentů v rámci doktorského studijního oboru Teoretická informatika.

206. Středisko informatické sítě a laboratoří (SISAL)

Středisko je ve dvou doménách (Malá Strana a Kolej) správcem sítě a současně i správcem studentských laboratoří. Je také správcem některých centrálních služeb fakulty (DNS server, terminál server, E-mail, WhoIs, Aligator), zajišťuje pro celou fakultu nákup software v rámci dohody Select a spravuje některé služby přesahující rámec fakulty (SunSITE, ALLA, český server Current Contents).

207. Ústav formální a aplikované lingvistiky (ÚFAL)

Ústav je garantujícím pracovištěm studijního oboru Počítačová a formální lingvistika magisterského studijního programu Informatika a podílí se na výuce studentů v rámci doktorského studijního oboru Matematická lingvistika. Ve vědecké práci se ústav zaměřuje především na automatické zpracování přirozeného jazyka v podobě psané i mluvené. Součástí Ústavu je Laboratoř počítačového zpracování jazykových dat, jejímž hlavním cílem je experimentální i další využití empirických a stochastických metod rozboru rozsáhlých textových souborů. Ústav se podílí na činnosti Střediska Viléma Mathesia při UK a vydává Prague Bulletin of Mathematical Linguistics.

3. MATEMATICKÁ SEKCE

301. Katedra algebry (KA)

Katedra je garantujícím pracovištěm oboru magisterského studia Matematické struktury a podílí se na zajišťování studia v oboru Algebra, teorie čísel a matematická logika doktorského studia. Je centrem výzkumu v teorii modulů a asociativních algeber, grup a binárních systémů, univerzální algebry a teorie svazů.

302. Katedra didaktiky matematiky (KDM)

Katedra je garantujícím pracovištěm pro výuku studentů učitelství aprobací matematika a deskriptivní geometrie a podílí se na zajišťování doktorského studia v oboru Obecné otázky matematiky a informatiky. Členové katedry se věnují výzkumu zejména v oblasti didaktiky matematiky a deskriptivní geometrie, zajišťují praxe všech studentů učitelství na fakultě a rozšiřování vzdělání učitelů středních škol v matematice a deskriptivní geometrii.

303. Katedra matematické analýzy (KMA)

Katedra je garantujícím pracovištěm oboru magisterského studia Matematická analýza a oboru bakalářského studia Matematika a ekonomie. Katedra organizačně zajišťuje výuku matematiky pro studijní program Fyzika. Podílí se na zajišťování studijního oboru doktorského studia Matematická analýza a Geometrie a topologie, globální analýza a obecné struktury. Zabývá se výzkumem v teorii funkcí, parciálních diferenciálních rovnicích, funkcionální analýze, topologii a teorii potenciálu.

304. Katedra numerické matematiky (KNM)

Katedra je garantujícím pracovištěm oboru magisterského studia Výpočtová matematika a oboru bakalářského studia Matematika a počítače v praxi. V doktorském studiu se podílí na zajišťování oboru Vědeckotechnické výpočty. Pracovníci katedry se zabývají teorií, algoritmizací a aplikacemi numerických metod a výpočtových procesů pro řešení problémů vědy a techniky.

305. Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky (KPMS)

Katedra je garantujícím pracovištěm  oboru magisterského studia Pravděpodobnost, matematická statistika a ekonometrie,  oboru magisterského studia Finanční a pojistná matematika a  oborů bakalářského studia Pojistná matematika, Finanční matematika, Matematika v obchodování a podnikání. Podílí se na zajišťování studijních oborů Pravděpodobnost a matematická statistika, Ekonometrie a operační výzkum a Finanční a pojistná matematika v doktorském studiu. Výzkum je soustředěn na teoretické i aplikované otázky uvedených oborů a stochastických procesů.

306. Matematický ústav UK (MÚ UK)

Ústav je garantujícím pracovištěm oboru magisterského studia Matematické a počítačové modelování ve fyzice a v technice v rámci studijního programu Matematika. V doktorském studiu se podílí na zajišťování studijních oborů Matematické a počítačové modelování, Obecné otázky matematiky a informatiky, Geometrie a topologie, globální analýza a obecné struktury a Matematická analýza. Ve vědecké a odborné práci se zaměřuje zejména na diferenciální geometrii, globální analýzu, matematické modelování, teorii potenciálu a historii matematiky. Je odpovědný za vydávání časopisu Commentationes Mathematicae Universitatis Carolinae a za správu počítačové sítě a laboratoře v karlínské budově fakulty.

4. Na základě dohody mezi zainteresovanými vedoucími pracovišť a po projednání v kolegiu děkana stanovím ve smyslu Čl. 4 Organizačního řádu MFF charakteristiky činnosti jednotlivých center zřízených rozhodnutím akademického senátu MFF ze dne 16. 6. 1999.

• Centrum teoretické fyziky, astronomie a astrofyziky

je seskupením dvou tradičních pracovišť fakulty s dlouhou historií – Ústavu teoretické fyziky a Astronomického ústavu UK.

Centrum:

1. koordinuje péči o magisterské studijní obory Teoretická fyzika a Astronomie a astrofyzika, garantované zúčastněnými pracovišti a podílí se na zajišťování oborů doktorského studia Teoretická fyzika, astronomie a astrofyzika a Obecné otázky fyziky;
2. koordinuje vědecké aktivity zúčastněných pracovišť v astrofyzice a kosmologii;
3. zpracovává společné návrhy personálního rozvoje, zejména s ohledem na přijímání nových zaměstnanců;
4. předkládá návrhy na nákup přístrojů a zařízení investiční povahy z institucionálních prostředků.

Vedoucí zúčastněných pracovišť uplatňují své pravomoci stanovené čl. 3, odst. 6. Organizačního řádu MFF v souladu s výše uvedenými body a) až d).

• Centrum biofyziky, chemické fyziky, optiky a optoelektroniky

je sdružením dvou tradičních pracovišť fakulty – Fyzikálního ústavu UK a katedry chemické fyziky a optiky.

Centrum:

1. koordinuje výuku v magisterských studijních oborech Biofyzika a chemická fyzika a Optika a optoelektronika garantovaných zúčastěnými pracovišti;
2. vytváří koncepce a podmínky pro realizaci výzkumných záměrů ve výše uvedených vědních oblastech;
3. koordinuje koncepci personální politiky zúčastněných pracovišť, zejména s ohledem na přijímání nových zaměstnanců;
4. předkládá návrhy nákupu společně dohodnutých přístrojů a zařízení investiční povahy z institucionálních prostředků.

Vedoucí zúčastněných pracovišť uplatňují své pravomoci stanovené čl. 3, odst. 6. Organizačního řádu MFF v souladu s výše uvedenými body a) až d).

• Centrum fyziky pevných a makromolekulárních látek

je sdružením katedry makromolekulární fyziky a katedry fyziky nízkých teplot.

Centrum:

1. koordinuje společnou péči o studijní obor Fyzika kondenzovaných a makromolekulárních látek a spolupracuje v této oblasti s dalšími pracovišti pečujícími o daný obor;
2. společně využívá Laboratoř nukleární magnetické resonance pro studium molekulárních struktur;
3. zpracovává společné návrhy personálního rozvoje, zejména s ohledem na přijímání nových zaměstnanců;
4. předkládá společné návrhy na nákup přístrojů a zařízení investiční povahy z institucionálních prostředků.

Vedoucí zúčastněných pracovišť uplatňují své pravomoci stanovené čl. 3, odst. 6. Organizačního řádu MFF v souladu s výše uvedenými body a) až d).

• Centrum pro rozvoj výuky fyziky

V rámci Centra jsou koordinovány aktivity Kabinetu výuky obecné fyziky a katedry didaktiky fyziky směřující k rozvoji a modernizaci výukových prostředků a metod včetně demonstračních experimentů v základních kursech fyziky, kursech fyzikálního praktika a praktika školních pokusů, zajišťovaných zúčastněnými pracovišti.

Centrum:

1. koordinuje návrhy obou pracovišť zabezpečující obsahovou, finanční i personální stránku uvedených aktivit a předkládá je odpovědným orgánům fakulty;
2. předkládá společné návrhy na modernizaci výukových prostor a jejich vybavení a na nákup přístrojů a zařízení investiční povahy z institucionálních prostředků.

Vedoucí zúčastněných pracovišť uplatňují své pravomoci stanovené čl. 3, odst. 6. Organizačního řádu MFF v souladu s výše uvedenými body a) a b).

5. Ve smyslu Čl. 8 Organizačního řádu MFF upravuji s účinností od 1. 9. 1999 organizační členění děkanátu a charakteristiky činnosti jeho jednotlivých oddělení takto:

ORGANIZAČNÍ ČLENĚNÍ DĚKANÁTU

Další členění a činnosti jednotlivých složek děkanátu

1. Sekretariát zabezpečuje
• veškeré sekretářské práce pro děkana a tajemníka
• řízení chodu podatelny, tj. přijímání, evidování, rozesílání a odesílání zásilek, včetně provádění pochůzek po určité trase
• spisovou službu sekretariátu včetně archivu a metodicky řídí archivační činnost fakulty
• dispečink fakultní dopravy
2. Hospodářské oddělení
• plán a rozpočet zabezpečuje
• přípravu a evidenci rozpočtu fakulty
• sleduje hospodaření pracovišť a součástí fakulty
• sekretářské práce a spisovou službu
• věcná účtárna zabezpečuje
• hlavní účetní evidenci
• vystavování faktur
• proplácení faktur a kontrolu formální správnosti
• styk s bankou
• spisovou službu a archivaci
• pokladna zabezpečuje
• pokladní operace fakulty
• zpracování a evidenci cestovních příkazů
• spisovou službu a archivaci
• správa majetku zabezpečuje
• evidenci majetku
• inventarizaci majetku
• spisovou službu a archivaci
• referát doplňkové činnosti a daní zabezpečuje
• evidenci doplňkové činnosti
• veškerou daňovou agendu
• spisovou službu a archivaci
3. Oddělení pro vědu a zahraniční styky zabezpečuje
• grantovou agendu
• agendu pro udělovaní vědeckých hodností
• agendu zahraničních styků
• agendu habilitačních řízení a řízení ke jmenování profesorem (včetně agendy čestných titulů)
• agendu hostinských pokojů
• administrativu spojenou s výkonem funkce příslušného proděkana
• spisovou službu a archivaci
4. Studijní oddělení zabezpečuje
• agendu magisterského, bakalářského a doktorského studia
• agendu zahraničních studentů
• agendu přijímacího řízení
• agendu rigorózního řízení
• agendu celoživotního vzdělávání
• evidenci a rozbory výsledků studia
• podklady pro stipendia a ubytování na kolejích
• administrativu spojenou s výkonem funkce příslušného proděkana
• spisovou službu a archivaci
5. Oddělení pro propagaci a vnější vztahy zabezpečuje
• propagaci a vnější vztahy fakulty vč. edice propagačních a účelových materiálů
• správu webových fakultních stránek
• spolupráci s propagační komisí fakulty
6. Personální oddělení zabezpečuje
• evidenci pracovníků fakulty
• pracovně-právní a mzdovou agendu
• agendu dohod o pracích konaných mimo hlavní pracovní poměr
• důchodové záležitosti
• spisovou službu a archivaci
7. Mzdová účtárna zabezpečuje
• mzdovou účetní agendu
• spisovou službu a archivaci
8. Správa děkanátní počítačové sítě a centrálního informačního uzlu zabezpečuje
• chod a rozvoj děkanátní počítačové sítě
• správu FIS
• chod a provoz centrálního informačního uzlu vč. připojení na Internet
9. Správa budov zabezpečuje
• správu a provoz budov a zařízení vč. investiční výstavby
• opravy a údržbu vč. vytápění, úklidu a dalších služeb
• údržbu služebních bytů
• správu a provoz rekreačního zařízení Mariánská
• vztahy s externími dodavateli služeb
• vypracování a evidenci technické a stavební dokumentace
• stavební dozor
• spisovou službu a archivaci
• skladové hospodářství a distribuci technických plynů
10. Referát energetika zabezpečuje
• vodohospodářskou a energetickou agendu
• spisovou službu a archivaci
11. Referát požárního a bezpečnostního technika zabezpečuje
• agendu protipožární péče
• agendu bezpečnosti a hygieny práce
• spisovou službu a archivaci.

Změny a doplnění tohoto vnitřního předpisu provádí jeho navrhovatel, který je též zodpovědný za jeho aktualizaci z hlediska souladu s platnými právními předpisy a kontrolu. Kontrolu tohoto předpisu provádí také interní auditor, který je též oprávněn podávat návrhy na jeho aktualizaci, zrušení a na vydání nového vnitřního předpisu na základě své funkce.

Navrhovatel: Děkan MFF