Albeř: Na známé přechodné adrese

Tradiční úvodní soustředění nově nastupujících studentů probíhá na Albeři už celá desetiletí. A je to adresa skutečně přechodná, ať už proto, že tu bydlíme sice pravidelně, ale nikdy ne dlouho, nebo proto, že právě zde mnoho uchazečů přechází z jedné životní etapy do druhé. Po zápisech se z maturantů stávají vysokoškoláci a aniž si to možná úplně uvědomují, otevírají tím další významnou kapitolu svých životů, někdy s obavami, často s radostí a skoro pravidelně s lehkým drkotáním zubů, způsobeným chladnými rány pozdního léta na České Kanadě.

Musíme připustit, že přechodné bydliště Matfyzu má svá specifika a projevuje se různými schválnostmi. Už léta například pozorujeme, že po příjezdu informatiků začíná pršet a déšť většinou svéhlavě přetrvává celé hodiny, pokud ne dny. Těžko vysvětlitelný úkaz se opakoval také letos. Pravidelná setkání se tak přesouvala z tzv. velké louky pod střechu. Do slov vedoucích soustředění pak pravidelně a důrazně hřmělo.

Krátká zlepšení povětrnosti alespoň umožnila hladký průběh všech sportovních testů. Dokonce padl historický rekord v běhu na 12 minut, který přetrvával od roku 1992.

Po létech byla souhrou nepříznivých okolností přerušena tradice večerních besed s děkanem. Jeho role se však s velkou péčí ujali přítomní proděkani a s podporou kapely Humbuk zodpověděli řadu vtipných i filozoficky hlubokých studentských dotazů. Na závěr večera popřál doc. Ondřej Čepek všem informatikům úspěchy ve studiu a vyzval je, aby se nenechali rozmary počasí na naší přechodné adrese odradit. Co jim ubrala na úvodním soustředí, jistě nahradí při pozdějších návštěvách v rámci různých sportovních kurzů a dalších aktivit.

Slunce se informatikům ukázalo až při odjezdu a zároveň přivítalo daleko příjemněji další turnus budoucích fyziků. Přechodná matfyzácká adresa je zkrátka nevyzpytatelná.

Fyzikům počasí přeje

Fyzikálnímu turnusu letos Albeř ukazuje přívětivou tvář. Louky, zavlažené předchozím vytrvalým deštěm, stačily vyschnout a tráva pookřála. Teploty se blíží letním, proschlé stany jsou po většinou prázdné. Všichni se snaží užít příjemného počasí naplno. Vzhledem k náročnému programu to však není úplně snadné.

Za tři dny pobytu už se fyzikové zabydleli a z útržků jejich hovorů vyplývá, že pro mnohé je nástup na fakultu splněním velkého životního přání. V přechodném bydlišti Matfyzu se totiž setkávají s lidmi stejných zájmů, společná témata nemusejí hledat a oprávněně předpokládají, že na domovské adrese bude situace ještě lepší.

Přirozené obavy ze všeho nadcházejícího snad rozptyluje alespoň z části připravený program. V průběhu jednotlivých besed postupně, zatím jen na dálku, poznávají celou fakultu, vytvářejí si první představu o nadcházejícím studiu. Vše doplňují bohaté sportovní aktivity. Nad táborem také občas zazní zvuk houslí, na které cvičí jedna z účastnic. Matfyzáci mají zkrátka širokou paletu zájmů.

Dokládají to i dotazy, které zazněly na večerní besedě s děkanem fakulty prof. Janem Kratochvílem. Jejich tematický záběr sahal od organizace současného fyzikálního výzkumu, přes vzdělávání na středních školách až po politiku, sport nebo gastronomii. Bloky odpovědí, v nichž místy vypomáhali také proděkani, tradičně prokládaly s velkým úspěchem písně kapely Humbuk.

Fyzikové se budou z přechodné adresy pomalu stěhovat na tu trvalou. A poslední dny na Albeři budou ve znamení matematiky.

Ostrý start matematiků

Posledními nájemníky letošní Albeře jsou studenti matematiky. Pěkné počasí pokračuje, i když noci už jsou chladné. Táborový oheň, který vzplál hned první večer po jejich příjezdu tak měl kromě romantické i zcela praktickou funkci. A kytara hrála noční tmou.

Večernímu posezení však předcházely beseda se sekčním proděkanem doc. Mirko Rokytou a beseda o tělocvičných aktivitách na fakultě. Programový vedoucí tábora, matematik prof. Luboš Pick zkrátka své svěřence nešetří.

Hned na první den zařadil také besedu s děkanem fakulty. Po poněkud nesmělém startu začaly proudit dotazy jako o závod. Do historie naší přechodné adresy se jistě zapíše otázka, ze které strany děkan loupe banán. Odpověď, že z prostředka, všechny překvapila a vynutila si názornou a úspěšnou demonstraci této netradiční metody. Mezi písněmi Humbuku však zazněly i vážnější dotazy. Studenti se prof. Kratochvíla ptali na české střední školství, politickou situaci i rady, jak na nelehkém začátku studia obstát.

Další byly na řadě sportovní testování, zápisy a postupně všechny tradiční besedy. Naše přechodná adresa osiří v úterý odpoledne. A bude čekat zase rok, než se na ni zase na chvíli přestěhujeme. Do té doby můžeme jen odhadovat, jaká nová překvapení nám nachystá. Třeba už také jednou nebude informatikům pršet...

Se všemi novými studenty se těšíme na všechna další setkání na našich stálých adresách a přejeme jim úspěšný start studia!

– OPMK –