Cena Neuron a tři Impulsy pro Matfyz
Významní čeští vědci světového formátu, slovy týmu Nadačního fondu Neuron „superhrdinové“, převzali ocenění za svoji vynikající práci. Zástupci Matfyzu byli na pódium pozváni celkem čtyřikrát, aby převzali Cenu Neuron za matematiku a cenu Neuron Impuls za matematiku a fyziku.
Stejně jako na loňském předávání cen Neuron provázelo Matfyz i letos šťastné číslo čtyři. Čtyři z celkem jedenácti osobností české a světové vědy převzaly na půdě své alma mater, v refektáři malostranského Profesního domu, v úterý 1. prosince ocenění udělovaná Nadačním fondem Neuron. Ceny, které fond každoročně uděluje významným představitelům české vědy, byly i letos připomínkou toho, jak skvělé nápady se v hlavách českých vědců rodí a jakého úspěchu je možné dosáhnout na republikové i celosvětové úrovni.
Jedním z pěti vědců oceněných „velkými“ cenami, tedy Cenami Neuron za přínos světové vědě, se stal prof. RNDr. Eduard Feireisl, DrSc. Věnuje se teorii, která umožní studovat modely proudících kapalin. Na Matfyzu vystudoval obor matematická analýza, interní aspiranturu absolvoval v Matematickém ústavu Československé akademie věd v roce 1986 a titul doktora věd obhájil v roce 1999. Nyní je vědeckým pracovníkem oddělení evolučních diferenciálních rovnic Matematického ústavu AV ČR, specializuje se na teorii parciálních diferenciálních rovnic a jeho výsledky v oblasti analýzy matematických modelů významně přispívají k poznání mechaniky stlačitelných tekutin. „Eduard Feireisl patří mezi několik málo světových matematiků posouvajících v daném oboru hranice poznání. Pracuje v českém prostředí a patří přitom k absolutní světové špičce. Svědčí o tom, mimo jiné, i udělení grantu Evropské výzkumné rady (ERC) v nejnáročnější kategorii,“ říká prof. Zdeněk Strakoš z katedry numerické matematiky MFF UK, garant pro obor matematika. Prof. Feireisl navštívil v roli hostujícího profesora několik významných světových univerzit a je autorem řady odborných publikací. Angažuje se v organizaci matematického života u nás, zasloužil se například o zřízení Nečasova centra pro matematické modelování.
Zmínku o Matfyzu najdeme také v profesních životopisech laureátů Ceny Neuron za fyziku a chemii. Prof. Petr Hořava, Ph.D., nositel Neuronu za fyziku, na Matfyzu obhájil doktorát v oboru teoretická fyzika. Působil na Institutu Enrica Fermiho na University of Chicago, Princeton University, California Institute of Technology a v New High Energy Theory Center na Rutgers University. Od roku 2001 pracuje na University of California Berkeley, kde vede Centrum teoretické fyziky.
Fakultu absolvoval také prof. RNDr. Josef Paldus, DrSc., který převzal cenu v oboru chemie. Věnuje se aplikované matematice a teoretické kvantové chemii, je autorem a spoluautorem více než 330 vědeckých prací. Aktuálně působí na Fakultě aplikované matematiky ontarijské univerzity ve Waterloo.
Také při předávání cen Neuron Impuls zazněl potlesk, který byl zároveň potleskem pro Matfyz. V oboru fyzika cenu a šek na jeden milion korun převzala Mgr. Anna Fučíková, Ph.D. Na katedře chemické fyziky a optiky se zabývá výzkumem křemíkových nanokrystalů s úzkou emisní čarou a dobrou účinností luminiscence, které překonávají dosud známé nanomateriály. Za svého pobytu ve Švédsku vyvinula novou technologii syntézy těchto nanokrystalů. Nadále se zaměří na výzkum fyzikálních vlastností polovodičových nanomateriálů na úrovni jednotlivých nanokrystalů, který se provádí zejména pomocí unikátní kombinace optické mikro-spektroskopie a mikroskopie atomárních sil. „Získané prostředky umožní vytvořit zázemí pro to, abychom byli schopni produkovat vlastní křemíkové nanokrystaly i zde v Česku,“ popisuje dr. Fučíková. Nová technologie by našla uplatnění při výrobě LED nebo v biologii.
Na Matfyz dále putovaly dva matematické Impulsy, každý v hodnotě půl milionu korun. „I v letošním roce jsme měli v oboru matematika několik velmi kvalitních kandidátů na ocenění Neuron Impuls. Hned dva z nich představili opravdu vynikající projekty. Jejich autoři ale pracují ve velmi rozdílných oborech a i jejich přístup je natolik odlišný, že bylo obtížné je objektivně srovnat. Proto jsme se rozhodli podpořit oba,” komentuje prof. Strakoš důvody pro udělení dvou cen.
Prvním laureátem je RNDr. Vít Jelínek, Ph.D. Spolu s cenou získal financování pro svůj další výzkum kombinatoriky binárních matic, kterému se věnuje. „Zkoumám hlavně matice neobsahující nějakou pevně zvolenou „zakázanou konfiguraci“. V této oblasti se zkoumají například extremální problémy (Kolik nejvíc jedniček se může vyskytovat v matici dané velikosti neobsahující danou konfiguraci jedniček?) nebo enumerativní problémy (Kolik existuje matic dané velikosti bez dané zakázané konfigurace?), případně různé statistické vlastnosti (Jak obvykle vypadá náhodně zvolená matice bez dané zakázané konfigurace?). Od těchto základních problémů jsou pak odvozené další, speciálnější otázky,“ přibližuje dr. Jelínek své zaměření.
Matematika je také oborem RNDr. Jana Vybírala, Ph.D. Ve svém projektu se teoreticky zabývá zpracováním vysocedimenzionálních dat, v praktické rovině má jeho výzkum potenciál pro zpracování dat z bioinformatiky. Zajímá se také o rostoucí množství dat v oboru fyziky pevných látek. „Fyzikové umí s pomocí počítače určit vlastnosti pevných látek, například jakou budou mít barvu, vodivost, schopnost katalýzy a podobně. Navrhnou například látku z dvaceti ‚stavebních kamenů‘, které lze libovolně zkombinovat a vytvořit třeba 100 tisíc materiálů. Ovšem propočítat jejich vlastnosti trvá velmi dlouho. Proto se nás zeptali, jak mezi takovým počtem najít třeba materiál s vysokou pevností a vodivostí nebo jinou užitečnou kombinací,“ uvedl dr. Vybíral v rozhovoru pro Nadační fond Neuron.
- OMK -
