CERIC se rozšiřuje

V pátek 17. října se v Karolinu sešli členové valného shromáždění projektu CERIC, jehož správní radě aktuálně předsedá prof. Vladimír Matolín z MFF UK.

Projekt CERIC (Konsorcium středoevropské výzkumné infrastruktury), který v rámci Evropy spojuje výzkumné kapacity v oblasti materiálových věd a nanotechnologií, se od svého zřízení úspěšně rozjíždí. K původním šesti aktivním členům se postupně připojují další 3 evropské státy, jejichž spoluúčast na projektu již byla schválena. Hlavním kritériem pro účast členů je kvalita výzkumných pracovišť, kterými může země do projektu přispět.

Česká republika se na CERIC podílí laboratořemi Optické dráhy pro vědu o materiálech (MSB) v Terstu a Laboratoří fyziky povrchů (SPL), která spadá pod Katedru fyziky povrchů a plazmatu (KFPP) MFF UK. Prof. Vladmír Matolín (KFPP) v krátkém rozhovoru shrnul, v čem spočívá hlavní přínos CERIC pro Českou republiku a MFF UK.

Čím se CERIC odlišuje od dílčích projektů, které jsou realizovány např. na synchrotronech?

Důležitou vlastností CERIC je, že celý projekt funguje v režimu „open access“, jde tedy o infrastrukturu s otevřeným přístupem. Cílem je, aby byla široké veřejnosti, která není omezena pouze na členské země, nabídnuta špičková zařízení, jejichž pořízení je jinak velmi nákladné. Experimentální čas na zařízeních, která jsou v rámci CERIC dostupná, může využít každý, kdo předloží projekt odpovídající stanoveným pravidlům. Na rozdíl od práce na synchrotronech je ale pro úspěch v CERIC potřeba předložit alespoň dva projekty realizované na komplementárních zařízeních.

Jaký význam má pro celý projekt účast České republiky?

Česká republika do projektu vložila optickou dráhu materiálového výzkumu, kterou provozujeme v Terstu. Jsme jedni z mála, kteří mají v „open access“ tradici. Experimentální stanice MSB funguje od roku 2007, doteď vyprodukovala 180 článků ve špičkových mezinárodních časopisech a proběhlo zde už 308 experimentů. Ty ze dvou třetin pocházejí od „uživatelů“, jejichž projekty jsou vybírány vědeckou komisí CERIC. Třetina času potom zbývá na vlastní výzkum. Tento vlastní výzkum zde vytváří jakési zázemí. Uživatelé sice mohou přicházet ze všech oblastí vědy, ale daná výzkumná struktura se často v něčem specializuje. V případě České republiky a MFF je to katalýza.

Co do projektu vnáší a co z něj získává MFF UK?

MFF je jedním článkem z aktuálního počtu devíti partnerů. V konsorciu pracovišť je vždy jeden reprezentant za jeden stát, MFF tedy reprezentuje Českou republiku. Případ naší infrastruktury je specifický tím, že její část je umístěná v Praze a část v Terstu. Kromě toho, že je MFF majitelem uvedeného zařízení, přispívá do projektu také kvalifikovanými experty. Většina týmů pracujících na projektech totiž vyžaduje doplnění z řad našich studentů, kteří potom pracují se zahraničními vědci. Pracovníci a studenti MFF jsou spoluautory odborných prací, které v rámci této spolupráce vznikají.

Projekt má tedy dvě roviny. Jednak tu, kdy se o experimentální čas na zařízeních mohou ucházet uživatelé z celého světa, a potom tu, která výrazně přispívá k vlastnímu výzkumu MFF. Světlo poskytované synchrotronem využíváme pro vnitřní experimenty, které by bez spolupráce v rámci CERIC bylo velmi obtížné financovat.

Výkonný ředitel CERIC, profesor Carlo Rizzuto, přirovnal činnost Konsorcia k aktivitě, kterou každý dobře zná: ke sportu, v němž jde o vytvoření nových rekordů. Vědci v tomto smyslu překonávají dosavadní poznání. A stejně jako ve sportu, i ve vědě je zároveň nutné vytvořit správné „soutěžní“ prostředí. Ať už je to kvalitně vybavený stadion nebo spičková výzkumná zařízení. CERIC je tedy místo, kam přicházejí nejlepší výzkumníci z celého světa, aby pracovali na svých projektech, které jednou mohou posunout hranici lidského poznání opět o něco dál.

„Pro poskytnutí kvalitního zázemí bylo nejvhodnější využít již existující „stadiony“, tedy stávající výzkumné kapacity. Proto jsme se dohodli s vládami jednotlivých zemí, že tyto laboratoře budou v rámci CERIC otevřené prvotřídním vědcům. Dnes se v nich věnují výzkumu ti nejlepší z celého světa,“ doplnil Rizzuto.

Dlouhodobým záměrem CERIC je nacházet nejlepší vědce v oboru nanotechnologií a materiálových věd a umožňovat jim přístup k experimentálním zařízením po celém světě. Aktuálně je potom nejdůležitějším úkolem síť těchto kvalitních zařízení co nejvíce rozšířit.

- OMK -