Dva granty ERC míří na Matfyz
Docent Ondřej Pejcha z Ústavu teoretické fyziky a doc. Martin Setvín z Katedry fyziky povrchů a plazmatu získali prestižní ERC Consolidator granty. Jejich projekty podpoří Evropská výzkumná rada částkou přesahující v přepočtu sto milionů korun.
Evropská výzkumná rada (ERC) podporuje vynikající vědce s cílem rozvíjet hraniční výzkum a otevírat nové mezioborové oblasti poznání. Takzvané Consolidator granty se zaměřují na podporu nezávislé kariéry vynikajících mladých vědců, kteří potřebují rozšířit vlastní nezávislý výzkumný tým nebo program.
Ondřej Pejcha působí na Ústavu teoretické fyziky, kam se vrátil po devíti letech strávených na Ohio State University a Princeton University. V roce 2018 získal ERC Starting Grant, o rok později se stal laureátem Ceny Neuron pro mladé vědce. Teď své úspěchy rozšiřuje o „konsolidační“ grant. Cílem pětiletého výzkumného projektu „Fluid dynamics of binary systems composed of stars and black holes“, na který získá přes dva miliony EUR, je uskutečnit dosud nedosažitelné (magneto)hydrodynamické simulace binárních systémů složených z hvězd, planet, neutronových hvězd a černých děr. Pokrok v teoretickém chápání těchto jevů umožní lépe pochopit a interpretovat pozorování z celé řady současných i budoucích pozemních a kosmických observatoří včetně detektorů gravitačních vln.
„Zatímco v předchozích projektech jsme se zabývali převážně dynamickými fázemi vývoje dvojhvězd, teď se budeme věnovat i jevům, jako jsou dotykové dvojhvězdy, cirkumbinární disky, klasické novy nebo výbuchy supernov ve dvojhvězdách. Astrofyzikální procesy v těchto objektech mají vztah k fundamentálním nevyřešeným problémům astrofyziky, jako jsou například vznik a vývoj zdrojů gravitačních vln, původ energetických částic ve vesmíru nebo vzájemně se ovlivňující vývoj supermasivních černých děr a galaxií,“ říká doc. Ondřej Pejcha a dodává, že jeho cílem je uskutečnit nejpřesnější simulace základních astrofyzikálních procesů ve dvojhvězdách pomocí kombinace nespojité Galerkinovy metody, která je v astrofyzice dosud málo využívána, se speciálními výpočetními sítěmi přizpůsobenými dvojhvězdám.
Za tímto účelem už také spolupracuje s Matematickou sekcí MFF UK. „Doufám, že díky tomuto projektu se mému výzkumu, a potažmo celé fakultě, otevře zajímavá možnost stát se celosvětovým centrem, odkud se bude rozšiřovat využití této numerické metody ve výpočetní astrofyzice.“
Martin Setvín má za sebou roční výzkumný pobyt na National Institute for Materials Science v japonské Tsukubě a osm let působení na Technische Universität Wien. Od roku 2021 rozvíjí své výzkumy na Katedře fyziky povrchů a plazmatu MFF UK. Je laureátem Ceny Neuron pro mladé vědce, v roce 2023 získal grant ERC-CZ. V rámci nového projektu „Single Polaron Tracking“, na který získá dva miliony EUR, se bude věnovat studiu, resp. sledování takzvaných polaronů. „Jedná se o elektrony, které ‚uvíznou‘ v krystalické mřížce, a tím ovlivňují třeba elektrickou vodivost a katalytické vlastnosti materiálu, nebo mohou zajišťovat vysokoteplotní supravodivost,“ vysvětluje doc. Setvín.
Silnou stránkou Setvínova výzkumu je nekontaktní mikroskopie atomárních sil, pomocí které se dají lokalizovat jednotlivé elektrony. „ERC grant nám umožní pořídit unikátní vybavení, díky kterému budeme moci tuto metodologii dále rozvíjet a posouvat její limity. Dalším aspektem je aplikace této metody na řadu zajímavých materiálů, kde budeme mít možnost vysvětlit zatím nepochopené fyzikální a chemické vlastnosti,“ dodává doc. Setvín.
Konsolidační granty získalo celkem 328 výzkumných projektů z 25 evropských zemí. Deset projektů řeší vědci z České republiky, z toho pět je přímo z Univerzity Karlovy.
Související:
OPMK