Fyzika v experimentech analyzuje rotundu

Radiouhlíkové datování i historii nálezu rotundy sv. Václava, která se nachází v budově MFF UK na Malé Straně, rozebere 7. dubna 2015 od 19:00 přednáška z cyklu Fyzika v experimentech.

Tématu se ujmou pozvaní odborní hosté. Dr. Jarmila Čiháková z Národního památkového ústavu se zaměří na historické a archeologické souvislosti unikátního nálezu rotundy sv. Václava, která byla skryta v budově MFF UK na Malostranském náměstí více než 350 let. Fakulta momentálně řeší projekt rekonstrukce a zpřístupnění rotundy veřejnosti.

Dr. Ivo Světlík z Ústavu jaderné fyziky AV ČR, v.v.i., a jeho kolega dr. Mojmír Němec z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze pro změnu přiblíží historii a základní principy radiouhlíkového datování archeologických nálezů. V přehledu dále popíší nejen související analytické postupy, ale také možnosti a omezení radiouhlíkové metody.

Na přednášku zveme nejen studenty, ale také všechny zaměstnance fakulty i zájemce z řad širší veřejnosti.

Proběhne v posluchárně F1 (KK5), 7. dubna 2015 od 19:00.

Propojení humanitního a exaktního přístupu rozšíří dosavadní pohled na projekt rekonstrukce rotundy sv. Václava. Je samozřejmé, že archeologický a historický přístup je v tomto případě výchozí metodou práce. Klasické postupy však v posledních desetiletích rozšiřují právě aplikované přírodní vědy, které zpřesňují dřívější poznatky a umožňují zcela nové objevy. Mimochodem, jde o další důkaz nutnosti mezioborové spolupráce v dnešní vědě.

Z historie svatováclavské rotundy

Rozsáhlá rekonstrukce budovy Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy na Malostranském náměstí odhalila v roce 2004 její pozůstatky spíše náhodou. Pátrání po svatováclavské rotundě bylo přitom neúspěšné v průběhu celého 20. století.

Podle historických záznamů byla původní rotunda stržena v roce 1683. Ve skutečnosti se však z části ocitla v základech profesního domu, který tehdy budovali jezuité. Těžko soudit, zda by památka jinak přežila do současnosti, třeba i v lepším stavu.

Dochovaný fragment románské keramické dlažby vyšehradského typu v původním uložení však dělá z rotundy celosvětově unikátní nález. Dlaždice jsou trojího typu. Menší mají trojúhelníkový tvar a polévání hnědofialovou až černou glazurou. Čtvercové tvoří borduru podél rovného kamenného stupně do apsidy. Nejpočetnější jsou šestihranné, bez glazury, zdobené motivy lva a gryfa.

Šestihranné dlaždice se staly hlavním symbolem internetové dárcovské aplikace, jejímž prostřednictvím MFF UK shromažďuje část prostředků na rekonstrukci. Kromě darů veřejnosti je projekt financován z větší části grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska (EHP fondy 2009 – 2014).

Podrobnější informace naleznete na stránce dárcovské aplikace nase-rotunda.cz.

- OMK -