Pamětní deska připomíná významného fyzika Ernsta Macha

Odhalení pamětní desky Ernsta Macha, významné osobnosti české fyziky, nemohlo proběhnout za příznivějších podmínek. Odkrytí čerstvě instalované busty a tabulky se základními životopisnými fakty se odehrálo v rámci LXVIII. Akademického fóra za nádherně slunečného dne v mimořádně přátelské a uvolněné atmosféře slavnostního shromáždění.

Všechny přítomné z řad akademické obce i odborné veřejnosti přivítal doc. Jan Mlynář, předseda České fyzikální společnosti. Vyjádřil velkou radost z toho, že se univerzita, město i celá akademická obec spojily a přihlásily k velké osobnosti, kterou Ernst Mach bezesporu byl. Odhalení pamětní desky umístěné na budově dnešního rektorátu UK, kde Mach v letech 1867–1879 působil, proběhlo 18. února, tedy v den sto sedmdesátého osmého výročí jeho narození.

Pamětní deska je dílem sochaře Jakuba Vlčka. Machovu bustu umně zakomponoval do znázornění průletu střely a kuželovité tlakové vlny, která tento průlet doprovází. V tomto motivu sochař vycházel ze známé Machovy fotografie. Na podkladu plastiky pak sochař zachytil některé z fyzikových výpočtů. Deska připomínající významného myslitele vznikla díky iniciativě České fyzikální společnosti, k realizaci přispěla také Matematicko-fyzikální fakulta UK. Instalací desky budova rektorátu na adrese Ovocný trh 7 rozšířila řady historických míst Evropské fyzikální společnosti (EPS). Slavnostního odhalení se proto účastnil také dr. Christophe Rossel, prezident EPS.

Ernst Mach (* 8. února 1838, Chrlice na Moravě, † 19. února 1916, Vaterstetten, Německé císařství) vystudoval gymnázium v Kroměříži a poté univerzitu ve Vídni, kde se zaměřil na matematiku a fyziku. Na Vídeňské univerzitě po ukončení studia nastoupil jako asistent fyzikálního ústavu a soukromý docent fyziky. Působil jako profesor vyšší matematiky a matematické fyziky na univerzitě ve Štýrském Hradci a později jako experimentální profesor fyziky a ředitel Fyzikálního kabinetu (ústavu) Karlo-Ferdinandovy univerzity, kde přednášel v letech 1867–1895. Zde byl zvolen děkanem filozofické fakulty a dvakrát také rektorem univerzity. Machův přínos fyzice spočívá především v jeho studiích rázových vln v plynném prostředí vyvolaných explozemi a projektily pohybujícími se nadzvukovými rychlostmi. Právě toto dílo se datuje do doby, kdy Mach pobýval a pracoval v Praze.

Kromě vlastního fyzikálního výzkumu se věnoval i dalším oborům, například fyziologii a psychologii smyslů, didaktice přírodních věd a obecně teorii vědeckého poznání. Jeho kritický přístup k newtonovské mechanice (Machův princip) pak ovlivnil i Alberta Einsteina. V rámci své pedagogické činnosti Mach vychoval řadu významných pozdějších profesorů fyziky, za všechny jmenujme například Augusta Seydlera, Františka Koláčka nebo Čeňka Strouhala.

Série odpoledních prezentací a diskuzí, která na slavnostní odhalení busty navázala, se nesla v neformálním a velmi přátelském duchu. I když byla osobnost Ernsta Macha hlavním tématem dne, živé hovory se mimo jiné stáčely i k aktuálním tématům a nejzásadnějším fyzikálním událostem nedávné doby, zejména k čerstvému potvrzení existence gravitačních vln, které nemohlo shromážděné nechat chladnými.

Na čtvrteční odhalení navazují Brněnské dny Ernsta Macha, které potrvají až do soboty 20. února. Jejich součástí je i konference věnovaná širší problematice historických i současných témat vztahujících se k dílu Ernsta Macha – mechanice, relativitě a kosmologii, filosofickým otázkám a významu díla Ernsta Macha pro rozvoj techniky.