Vědci z Matfyzu zkoumají vliv atmosférické chemie na klima

Zatímco celkově globální oteplování se svými příčinami a globálními procesy spojené s CO₂ a jeho důsledky v globálním až kontinentálním měřítku jsou dobře a spolehlivě známé, jisté mezery v poznání procesů a důsledků máme v řadě dalších radiačních činitelů, což vede k nižší spolehlivosti závěrů. To se týká především emisí specifických antropogenních i přírodních prekurzorů skleníkových plynů s krátkou dobou života v atmosféře a aerosolů s jejich prekurzory.

Tyto mezery a nejistoty rovněž existují v jejich následném vlivu na atmosférickou chemii a klima, ať už prostřednictvím přímých emisí závislých na změnách např. v zemědělství či technologiích reprezentovaných scénáři budoucího vývoje, tak i přes zpětné vazby globálního oteplování na emise samotné, např. tání permafrostu, biogenní emise apod. Navíc se vedle atmosférického radiačního působení plynných či aerosolových příměsí mohou uplatnit změny albeda v důsledku změn land-use, což může být rovněž součástí různých adaptačních či mitigačních opatření zahrnutých v různých scénářích budoucího vývoje.

Hlavním cílem nového čtyřletého projektu v programu EC Horizon Europe FOCI (do češtiny lze název projektu poněkud obtížně přeložit do podoby „Radiační činitelé s krátkou dobou života a jejich důsledky na klima, počasí, kvalitu ovzduší a zdraví“), který oficiálně začal 1. září, je vyhodnotit důsledky dalších klíčových radiačních činitelů (mimo CO₂), kde a jak vznikají, jakými procesy v atmosféře procházejí a jak ovlivňují klimatický systém. Nedílnou součástí toho je nalezení a otestování efektivních způsobů zahrnutí těchto procesů do globálních modelů komplexního klimatického systému (tzv. Earth System Models, ESM) i do regionálních modelů spojených s modelem atmosférické chemie.

„To je přesně to, čemu se již na Katedře fyziky atmosféry věnujeme a kde bude mimo jiné i náš hlavní odborný podíl na řešení projektu. Zahrnutí atmosférické chemie do regionálních modelů je zásadní zvláště pro simulace na pevnině, kde je to po přízemních interakcích, které samy mohou prostřednictvím emisí atmosférickou chemii ovlivnit, další důležitá složka komplexního klimatického systému, které na cestě k regionálním ESM musí být věnována pozornost,“ říká Tomáš Halenka, koordinátor projektu.

Následujícím cílem je použití vyvinutých modelovacích nástrojů při studiu možných mitigačních a/nebo adaptačních opatření zahrnutých ve vybraných scénářích budoucího vývoje v Evropě a dalších regionech. Budou analyzovány regionálně optimalizované scénáře, které umožní zlepšení emisní situace atmosférických polutantů a zhodnoceno jejich radiační působení a důsledky na změnu klimatu. Vzájemná interakce těchto poznatků a poskytovatelů klimatických služeb, resp. koncových uživatelů těchto informací poskytne potřebnou zpětnou vazbu pro přípravu specifických optimalizovaných scénářů a potenciální možnost využití výsledků pro podporu rozhodovacích procesů a politik snižování klimatické zátěže.

Projektu se účastní 17 partnerů ze 7 zemí, jejich první schůzka na Karlově univerzitě proběhne 19. – 21. září 2022. Výsledky projektu budou průběžně sdělovány na stránkách Katedry fyziky atmosféry.

KFA