Významní vědci převzali Ceny Neuron

Mezi oceněné vědce, jejichž profesní dráha je spojena s Matematicko-fyzikální fakultou UK, patří fyzik Václav Petříček, matematik David Preiss, informatik Martin Tancer, fyzička Lenka Zdeborová a matematik Jan Hladký.

Václav Petříček získal Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě. Vystudoval MFF UK a již pět desítek let působí jako vědecký pracovník na Fyzikálním ústavu AV ČR. Zabývá se vývojem systémů pro výpočty komplikovaných krystalových struktur. Je autorem jedinečného programu JANA, který se díky pravidelné aktualizaci od roku 1984 stal nejkomplexnějším nástrojem pro jejich měření. Program umožňuje zkoumat strukturní detaily a využívá se při vývoji nových materiálů.

I počátky vědecké kariéry Davida Preisse, dalšího z laureátů Ceny Neuron za celoživotní přínos vědě, jsou spojeny s Matfyzem. Fakultu absolvoval v roce 1970, působil na University College London, nyní je profesorem na University of Warwick, kde se zabývá geometrickou teorií míry, která, zjednodušeně řečeno, studuje interakci mezi geometrií a měřením velikosti (například ploch) v euklidovských i velmi obecných prostorech. Je také jedním z mála českých vědců, kteří pro svoji práci získali pokročilý ERC grant.

Martin Tancer získal Cenu Neuron pro mladé nadějné vědce v sekci počítačových věd. Vystudoval MFF UK a nyní působí jako docent na Katedře aplikované matematiky MFF UK, kde se zabývá studiem výpočetní složitosti topologických a geometrických otázek. V posledních letech dosáhl hned několika fundamentálních výsledků týkajících se výpočetní složitosti problému vnořitelnosti dvou a třídimenzionálních objektů do třídimenzionálního prostoru. Jeho poznatky najdou uplatnění například ve výpočetní geometrii, robotice nebo ve strukturní biologii.

Cenu pro mladé nadějné vědce si odnesla také Lenka Zdeborová. Na MFF UK vystudovala teoretickou fyziku, další vzdělání získala na Université Paris-Sud. Posléze pracovala jako výzkumnice ve francouzských vědeckých laboratořích a od roku 2020 je profesorkou fyziky a informatiky na EPFL v Lausanne. Práce Lenky Zdeborové se nachází na pomezí fyziky, informatiky a matematiky. Jejím hlavním oborem je statistická fyzika, jejíž metody aplikuje na popis různých systémů skládajících se z mnoha interagujících částí. Takovými systémy jsou například epidemie šířící se mezi obyvateli, umělé neuronové sítě ve strojovém učení nebo obrázky tkáně zobrazované magnetickou rezonancí. Cílem je pochopit, které komplexní vědecké problémy se dají vyřešit pomocí počítačů a neuronových sítí.

Mezi oceněné mladé vědce patří také matematik Jan Hladký. Po doktorátech na University of Warwick a Univerzitě Karlově působil na University of Warwick, Technische Universität Dresden a v Matematickém ústavu AV ČR. Nyní vede v rámci grantu EXPRO Grantové agentury ČR skupinu na Ústavu informatiky AV ČR. V práci používá metody spojité matematiky na řešení problémů diskrétních. Mezi jeho nejvýznamnější výsledky patří vyřešení aproximativní verze pakovací domněnky Ringela z roku 1963 a domněnky Loebla, Komlóse a Sósové z roku 1995.

Během slavnostního večera bylo v Národním muzeu předáno celkem 11 ocenění. Kompletní soupis laureátů a jejich medailonky jsou dostupné na stránkách NF Neuron.

OPMK, foto: NF Neuron