Alternativní dějiny vědy a techniky – Alternativní prohlídka

Z pohledu svých současníků byl Noe alarmistou – nevěřili, že má zaručené informace shora. Kdo byl alarmista a kdo vizionář, se vždy pozná, až když je na případnou akci pozdě.

Stavební dokumentaci Babylónské věže jsem nevygooglil, tak jsem vděčný kolegovi Pietru Brughelovi za působivou rekonstrukci (1563).

Tohle je marné jako nosit sovy do Athén.

Johannes Kepler (1571–1630) pobýval v Praze jako dvorní matematik a astrolog císaře Rudolfa II. a zde formuloval dva ze tří zákonů nebeské mechaniky a publikoval je v díle Astronomia Nova. Na obrázku jeho vydavatel drží Keplerem vypracovaný horoskop Albrechta z Valdštejna z roku 1608.

Knihařský učeň Michael Faraday (1791–1867) se stal asistentem a později nástupcem slavného chemika a vynálezce Sira Humphrey Davyho (1778–1829) v Royal Institution – Davy údajně prohlásil, že Faraday byl jeho největší objev.

Františkovi Aragovi (1786–1853) byl svěřen úkol informovat slovutnou Francouzskou akademii o jistém objevu pana Louise Daguerra (1787–1851). Tento okamžik z roku 1839 je považován za moment vzniku fotografie.

Absolvent pražské Karlo-Ferdinandovy (K-F) university dr. Čeněk Strouhal (1850–1922) odešel na zkušenou ke slavnému prof. F. Kohlrauschovi (1840–1910) do Würzburgu, kde vykonal své nejvýznamnější dílo v oboru aerodynamiky. Při zkoumání tzv. třecích tónů nalezl jistou úměrnost, v níž vystupuje konstanta nazvaná později Strouhalovo číslo.

Při rozdělení K-F university na českou a německou část roku 1882, byl Strouhal jmenován profesorem a pověřen vybudováním českého Fysikálního ústavu. Po čtvrt stoletém provizoriu v Klementinu se podařilo Strouhalovi prosadit a realizovat stavbu ústavu vedle Karlova. Místo jedné velké budovy sice vznikly dvě menší, ale úspěšně fungují dodnes.

Významnou postavou české chemie byl koncem 19. století a počátkem 20. století Bohuslav Brauner (1855–1935), který se osobně znal s D. I. Mendělejevem (1834–1907) a podporoval jeho práci na periodické tabulce. Zda spolu v Praze zašli ke Flekům je nejisté, ale společné foto z ateliéru existuje dodnes.

Své první profesorské místo získal Albert Einstein (1879–1955) na pražské německé K-F universitě (1911–12). Bydlel na Smíchově a pracoviště měl v Klementinu a ve Viničné. Zde ve Fysikálním ústavu zbudovaném Ernstem Machem mohl z okna své pracovny pozorovat chovance ústavu choromyslných v zahradě naproti. Shodou okolností tehdy významně pokročil na cestě k obecné teorii relativity.

Roku 1918 dostal adept přírodních věd Jaroslav Heyrovský (1890–1967) podnět k výzkumu jistých nesrovnalostí, které zjistil profesor Bohumil Kučera (1874–1921) při práci s kapkovou rtuťovou elektrodou. Nadějnou kariéru Kučery jako nástupce Strouhalova překazila předčasná smrt. Následujícím ředitelem ústavu pak byl Václav Posejpal (1874–1935) – na obrázku přísedící u zkoušky.

40 let později již světoznámý vynálezce polarografie, který vedl svůj polarografický ústav, dostal koncem října telegram ze Stockholmu (ano, ten telefonát je alternativní pravda).

Václav Petržílka (1905–1976) – jeden ze zakladatelů československé jaderné fyziky – na alternativní návštěvě u Čestmíra Šimáně (1919–2012) – který se dostal na špici naší jaderné fyziky díky pobytům u Fréderica Joliota-Curie – v provizorním ústavu jaderné fyziky v bývalých parních mlýnech v Hostivaři (50. léta 20. století) vybudoval lineární urychlovač dnes vystavený v Národním technickém muzeu.

Roku 1953 se pomocí rentgenové difrakce podařilo Jamesi Watsonovi (1928) a Francisi Crickovi (1916–2004) vyluštit strukturu DNA.

Sergej Pavlovič Koroljov (1907–1966) na procházce roku 1957 mezi vypuštěním Sputniku 1 a Sputniku 2, který se stal osudným prvnímu kosmonautovi bez návratu, kterým byla fenka Lajka dne 3. listopadu 1957.

Přistání dvou astronautů z expedice Apollo 11 na Měsíci (plus jeden kolega na orbitě) v létě roku 1969, bylo historickým okamžikem v dějinách lidstva. Rychlé šípy však umí přijímat porážku důstojně.

Vynálezce (nejen) žárovky Thomas Alva Edison (1847–1931) versus japonský inženýr Šuji Nakamura (1954), který vyvinul (1993) první účinnou modrou svítivou diodu na bázi galium nitridu, která se stala základem dnešních „lumidek“ a přinesla třem Japoncům Nobelovu cenu za fyziku 2014.

Německý fyzik Jan Hendrik Schön (1970) byl po doktorátu na univerzitě v Kostnici postdokem ve slavných Bellových laboratořích. Zde učinil mnoho zásadních prací v oblasti organických polovodičů a supravodičů … dokud nepadla kosa na kámen – podvody se provalily (v prvních letech 21. století). Jinak se autor omlouvá, ale v češtině se tento vtípek udělat nedá.

První modulární orbitální stanice Mir, byla největším dílem sovětské/ruské kosmické techniky. Fungovala v letech 1986–2001. A stále drží rekord v délce pobytu jednoho člověka ve vesmíru – Valerij Poljakov zde strávil 437 dnů!

Roku 2013 na Měsíci přistálo čínské vozítko nazvané Nefritový králík a v roce 2019 následoval druhý králík (jezdící dokonce po odvrácené straně Měsíce) – Jan Neruda i Bob s Bobkem by měli radost.

Americký projekt detekce gravitačních vln pomocí dvou obrovských laserových interferometrů LIGO (ve své vylepšené verzi Advanced LIGO) zaznamenal první signál od splynutí černých děr v září 2015 (oznámeno v únoru 2016) a v roce 2017 za něj byla udělena Nobelova cena.

První obraz černé díry (v centru galaxie M87) byl získán v roce 2019 pomocí Event Horizon Telescope

No comment.

Na rozdíl od božích mlýnů, kafemlejnek mele nejistě, ale rychle – rychleji než bys řekl „Šmoula“.