Malá galerie vědeckého obrazu

Nematematická krása matematiky
JAROSLAV BLAŽEK

Doc. RNDr. Jaroslav Blažek, CSc. Po absolvování reálného gymnázia v Lounech. studoval v letech 1945-1949 obor matematika - deskriptivní geometrie na přírodovědecké fakultě UK, kde pak po dva další roky působil jako asistent. Po ukončení aspirantury v ČSAV v nastoupil roce 1954 jako odborný asistent na tehdejší Vysokou školu pedagogickou v Praze. Po jejím zrušení přešel v r. 1959 na MFF UK na katedru algebry a pak na katedru didaktiky matematiky, od roku 1969 působil jako docent. V letech 1975-2001 pracoval též na část úvazku na katedře matematiky pedagogické fakulty University J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Využití počítačů ve výtvarném umění se Jaroslav Blažek věnoval už v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století, kdy spolupracoval s dnes světoznámým malířem Zdeňkem Sýkorou. Tato záliba ho později přivedlo k počítačové grafice, zejména zobrazování matematických objektů počítačem. V letech 1993-1995 vedl na ÚJEP v Ústí nad Labem grantový projekt zaměřený na počítačovou malbu a od této doby se problematice počítačové grafiky intensivněji věnuje.

* * * * *

Samostatné výstavy

1995 - Pedagogická fakulta UJEP, Ústí nad Labem
1996 - výstava u příležitosti 100. výročí založení gymnázia v Lounech
1998 - Pedagogická fakulta UJEP, Ústí nad Labem
1999 - Výstavní síň polikliniky v Lounech
2001 - Dobřichovice u Prahy, Sál dr. Fürsta
2003 - Pedagogická fakulta UJEP, Ústí nad Labem

Vystavené práce jsou převážně ukázkami zobrazení matematických objektů - funkcí dvou proměnných. Estetického účinku je dosaženo tím, že každému bodu v obraze, odpovídajícímu souřadnicím proměnných (x,y), je určitým způsobem přiřazena barva v závislosti na funkční hodnotě zvolené funkce v tomto bodě. Výsledek je ovlivněn volbou funkce, volbou barev, přiřazených jednotlivým bodům a neposlední řadě také volbou výřezu, který je zobrazován.

Tento základní princip lze pro dosažení většího estetického účinku různým způsobem modifikovat. Například zobrazením takové části definičního oboru zvolené funkce, kde počítač není schopen počítat funkční hodnotu přesně, takže dochází k jistému zkreslení, nebo užitím několika funkcí současně, kdy obarvení příslušného bodu pak odvodit od vhodné kombinace funkčních hodnot výchozích funkcí v tomto bodě. Využívá se také záměrného vytváření "chyb" v generujícím programu, případně lze využít i generátoru náhodných čísel a tím vnést do vytváření obrazu princip náhodnosti. Ve výsledku získaném uvedenými postupy je možno navíc "manuálně ", tj. mimo příslušný program, provádět různé další úpravy. Uvedené postupy lze pak ještě různým způsobem kombinovat, což dává obrovský počet možností vytváření působivých obrazů.

Ukázka tvorby