Katedra makromolekulární fyziky byla založena jako Katedra polymerů v roce 1974. V současné době na naší katedře probíhá výzkum v oblastech fyziky nanomateriálů, fyziky polymerů a makromolekulárních látek a teoretické fyziky.
Naše PhD studentka Kateryna Biliak získala za svůj příspěvek cenu Best Poster Award na konferenci Cluster Meeting pořádané ve dnech 18-23 června 2023 v Praze.
Kataryně srdečně gratulujeme!!
.
Skupina Prof. Shukurova se zúčastnila prestižní konference EMRS Spring Meeting 2023 ve Štrasburku. Navzdory velkému počtu účastníků (> 2500) všichni členové týmu dostali ústní přednášky jako uznání vysoké kvality předložených výzkumných abstraktů. Naše nejsrdečnější gratulace Kateryně Biliak, která získala cenu Young Researcher Award a Marii Protsak, která získala cenu Best Presentation Award.
.
V současné době je na KMF volná pozice pro PhD studenta v oblasti nerovnovážné statistiky a fyziky kondenzovaných látek se zaměřením na transport částic v silně přeplněných periodických prostředích.
Detaily, požadavky a kontakty je možné nalézt zde.
.
Po úspěchu publikace v Communication Physics získal Marco Tosca grant od Grantové agentury Univerzity Karlovy na související téma ‘Plasma-assisted synthesis of boron/hydrocarbon polymer nanomaterials as targets for laser-driven proton-boron fusion’. U takovýchto nanomateriálů bude zkoumat jejich interakci s vysokovýkonnými lasery s cílem najít korelaci mezi jejich strukturou, složením a uspořádaností a výtěžností alfa-částic. Projekt přispěje k rozvoji výroby čisté energie a může se ukázat jako aplikovatelný i v jiných oblastech vědy, včetně terapie rakoviny pomocí alfa částic a nedestruktivní diagnostiky materiálů.
V časposie Materials Chemistry and Physics nám právě vyšel článek shrnující výsledky studia teplem vyvolané morfogeneze vanadových nanočásticových vrstev připravovaných pomocí plyně agreagačního zdroje. Tyto výsledky otevírají cestu pro přípravu vysoce porézních povlaků vanadu a jeho oxidů s dobře kontrolovatelnými fyzikálními vlastnostmi.
Jaká je historie, současnost a budoucnost plazmových plyně agregačních zdrojů nanočástic? Co brání jejich dalšímu rozvoji a širšímu uplatnění? Toto jsou témata, na která jsme se pokusili odpovědět v přehledovém článku „Plasma-assisted gas-phase aggregation of clusters for functional nanomaterials“, který byl publikován v časopise Journal of Vacuum Science & Technology A.
Semitransparetní nanostrukturované vrtsvy TiO2 nalézají uplatěnní v celé řadě moderních aplikacích, jako jsou například výroba energie, senzory plynů, biodetektory či fotokatalýza. V našem právě vyšlém článku jsme předastvili jednoduchou metodu, umožňující efektivní přípravu takovýchto nanomateriálů bez nutnosti využití chemických rozpouštědel, prekursorů či linkerů.
Skupina prof. Shukurova vyvinula speciální terče na bázi uhlovodíkových plazmových polymerů a nitridu boru. Ve spolupráci s kolegy z dalších institucí byly tyto terče použity v experimentech s laserem řízenou proton-borovou fúzí, aby se poprvé ukázalo, že taková fúze je možná i s použitím kompaktního stolního laseru. Tento objev, publikovaný v Communication Physics, nabízí alternativní přístup k netermální fúzi a ukazuje čistou, bezpečnou a spolehlivou cestu pro různé aplikace, včetně udržitelné výroby elektřiny, radiobiologie a léčby rakoviny.
Daniil Nikitin získal grant financovaný MŠMT na podporu mobilit studentů a mladých vědeckých pracovníků mezi naší katedrou a Christian-Albrechts Univesrity v německém Kielu.
Cílem tohoto bilaterálního projektu, který navazuje na náš dlouhodobý výzkum v oblasti vývoje nanomateriálů, bude získat nové poznatky o odporovém spínání v nanokapalinách.
Když skupiny ptáků nebo ryb vytvářejí fantastické formace, často se hovoří o inteligenci hejna. Naše studie umělých aktivních Brownových částic ve vodě naznačuje, že kořeny tohoto chování mohou být mnohem prozaičtější. Během řízení pohybu částic laserovým paprskem tak, aby dosáhly společného cíle, vykovávaly částice nečekaně koordinovaný pohyb. Ten vysvětlujeme přítomností časového zpoždění v naší experimentální aparatuře a tvrdíme, že podobné mechanismy jsou pravděpodobně v přírodě všudypřítomné.
Skupina vedená prof. Shukurovem publikovala článek v Nanoscale Advances, ve kterém referovali o syntéze žlutých, zelených a modrých plasmonových nanokapalin, které lze vyrobit bez mokré chemie přímou depozicí Ag a Cu nanočástic z klastrovacích zdrojů do kapalného polyetylénglykolu. Tento nově vyvinutý přístup nabízí vynikající platformu pro základní výzkum nevodných nanokapalin s interakcemi kov-polymer a kov-kov, které nejsou narušeny přítomností rozpouštědel nebo chemických reziduí.
Doc. Lenka Hanyková se podílela na vývoji a charakterizaci systému podávání léčiv ve formě velmi malých částic oxidu ceru zapouzdřených v nanočásticích oxidu křemičitého. Tento systém může „chytře“ reagovat na okolí a vlivem radikálových forem kyslíku uvolňovat svůj náklad (částice oxidu ceru) v přesně určeném prostředí.
Detaily je možno naléz ve článku publikovaném v Advanced Functional Materials.