Katedra makromolekulární fyziky byla založena jako Katedra polymerů v roce 1974. V současné době na naší katedře probíhá výzkum v oblastech fyziky nanomateriálů, fyziky polymerů a makromolekulárních látek a teoretické fyziky.
V rámci mezinárodního vědeckého projektu jsme se podíleli na vývoji a přípravě nových semi-transparentních titan oxidových nanotubulárních povlaků dopovaných stříbrem s laditelnou morfologií. Výsledky této studie byly publikovány v časopise ACS Applied Nano Materials.
Jak ukázala nedávná epidemie COVID-19 pro zajištění bezpečnosti je nutné mít k dispozici materiály umožňující efektivní likvidaci virů. O. Kylián se ve spolupráci s JU podílel na vývoji unikátního antivirálního povlaku na respirátory, který je založen na galvanické korozi mědi. Více je možné nalézt v publikaci vyšlé v časopise ACS Applied Nano Materials.
Od 1. ledna 2024 budou na naší katedře řešeny 2 nové projekty GAČR:
-
Plazmatem podpořená syntéza hybridních nanomateriálů pro laserem řízenou proton-borovou jadernou fúzi (A. Shukurov)
-
Nanomateriály na bázi vodivých polymerů pro povrchem zesílenou Ramanovu spektroskopii (O.Kylián)
Kovové nanokapaliny skládající se z Ag nanočástic připravených pomocí plynového agregačního zdroje a poly(ethylenglykolu) prokázaly memristivní (paměťový) efekt. Nanočástice tvoří 3D vodivé můstky v elektrickém poli. Elektrický proud procházející můstky má skokový charakter, připomínající proces přenosu informací v biologických neuronových sítích. Tato studie byla publikována v Advanced Functional Materials.
O.Kylián přednesl na konferenci XII iPlasmaNano, která probíhala na francouzkém ostrově Gaudeloupe, zvanou přednášku s názvem "Magnetron-based gas aggregation sources of nanoparticles: state-of-the-art, challenges and future perspectives".
Na 13th Asian-European International Conference on Plasma Surface Engineering v Busanu v Koreji přednesl profesor Andrey Shukurov pozvanou přednášku na téma ‘One-Step Sputter-Driven Synthesis of Metal Nitride Nanoparticles and Nanofluids’.
.
Marco Tosca, Ph.D. student ze skupiny prof. Shukurova, zvítězil v soutěži nejlepších posterů na 3rd International Workshop on Proton-Boron Fusion konaném v Praze a Dolních Břežanech, Česká republika. Marco získal první cenu za poster „Nanoparticles of Plasma Polymerized Hexane Targets for Laser- Driven Proton-Boron Fusion“. Naše nejsrdečnější gratulace!
Na naší katedře byl vyvinut originální systém pro efektivní přípravu bi-metalických nanočástic, který využívá cylindrický tyčový magnetron. Výsledky studia tohoto nového zdroje nanočástic byly právě přijaty do časopisu Vacuum.
Detaily je možné nalázt zde.
Mechanismus vzniku nanočástic v plynových agregačních zdrojích je stále předmětem určitých kontroverzí. V právě vyšlém článku v časopise Surface and Coatings Technology, který vznikl v úzké spolupráci s Jihočeskou univerzitou, ukazujeme, že důležitou roli při formování nanočástic hrají dimery odprašované z magnetronového terče.
.
Od prvního října je na naší katedře pod vedením Dr. Ryabova řešen nový mezinárodní projekt GAČR zaměřený na studium transportních procesů zprostředkovaných klastry v přeplněných periodických strukturách. Tento projekt je řešn ve spolupráci s Osnabrück University, Německo.
Členové naší katedry se v hojném počtu zúčastnili konference 11th International Workshop on Functional Nanocomposites pořádané v německém Plönu. V rámci tohoto již tradičního workshopu mimo jiné přednesl Dr. J. Kousal zvanou přednášku s názvem "Exploration of the gap between classical and plasma polymers: fundamental and applied science opportunities".
Když se velké množství aktivních Brownovkských částic rozhodne plavat na stejné místo tak se jednoduše zaseknou a utvoří koloidní krystal. Co se se ale stane pokud částice vidí svůj cíl s časovým zpožděním? Náš článek uveřejněný v časopise EPL ukazuje, že v takovém případě krystal s roustoucím zpožděním projde řadou něčekaných a fascinujících dynamických fází, na které se můžete podívat zde.
Grantulujeme našim studentům a studentkám k úspěšným obhajobám jejich bakalářských, magisterských a disertačních prací.
Všem přejeme další úspěchy nejen na poli vědy, ale i v soukromémk životě!
Je možné řízeně měnit tvar niobových nanočástic produkovaných pomocí plynového agregačního zdroje? Na tuto otázku jsme se pokusili odpovědět experimentálně i teoreticky ve článku s názvem A multi-timescale model predicts the spherical-to-cubic morphology crossover of magnetron-sputtered niobium nanoparticles, který právě vyšel v časopise Applied Surface Science.
V časopisu Plasma Processes and Polymers byl právě přijat k tisku náš článek Challenges in the deposition of plasma polymer nanoparticles using gas aggregation source: Rebounding upon impact and how to land them on a substrate, ve kterém ukazujeme, že při depozici nanočástic (obzvláště plasmově polymerních) může docházet k jejich odrazu. Ukazujeme, za jakých podmínek k tomu dochází a jak se odrazu v případě potřeby vyhnout a donutit nanočástice dosednout na substrát. Tyto výsledky otevírají cestu k širšímu využití plasmově polymerních nanočástic.
Jan Prokeš se podílel na vývoji nové metody pro stanovení elektrické vodivosti prášků pod definovaným tlakem umožňující charakterizaci materiálů, které nemohou být slisovány do standardních tablet. Ve spolupráci s dalšími českými výzkumnými pracovišti byla tato metoda úspěšně použita pro studium karbonizovaného odpadu z kůže. Tento výzkum, na jehož základě byla publikována série odborných článků (#1, #2, #3, #4), otevírá možnost pro zpracování koženého odpadu na užitečné vodivé materiály s vysokým aplikačním potenciálem, například jako materiálu v elektrodách superkapacitorů používaných pro ukládání energie.
.